„Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám.“ Efezským 4:32, B21
V roce 1982 se John Hinckley mladší pokusil výstřelem z pistole připravit o život prezidenta Ronalda Reagana. Reaganova dcera Patti později vyprávěla, co se naučila od svého otce během doby, kdy byl v nemocnici: „Otec mi řekl, že ví, že jeho fyzické uzdravení přímo závisí na jeho schopnosti odpustit Johnu Hinckleymu. Ukázal mi, že odpuštění je klíčem ke všemu. Dal mi příklad Kristova smýšlení.“
Někdy jsou rány, které nám způsobují druzí, neúmyslné, jindy záměrné. Písmo nám však v obou případech dává jednoznačný pokyn, jak máme reagovat, když se nám děje křivda: „Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám“ (Efezským 4:32, B21). Odpustit těm, kdo ti ublížili, to je vysoký standard. Je to ale standard, který přináší uzdravení našich nejhlubších ran. Někdy máme tendenci rozdávat odpuštění jako nealkoholický nápoj z automatu, mechanicky a bez jakýchkoli citů. Bible však říká, že odpuštění by měly doprovázet dva postoje – laskavost, která se projevuje v našich skutcích, a milosrdenství, které se odráží v našich postojích. Proč? Protože to je způsob, jak nám odpouští Bůh. V celém Písmu nacházíme emoce jako laskavost, milosrdenství, soucit a shovívavost, které popisují Boha, ať už se projevují slovy nebo činy. Příklady vidíme i v životech těch, které si Bůh použil k naplnění svých plánů a záměrů. Jedním z nich byl například Josef, který odpustil svým bratrům, že ho zradili. Bůh nás vyzývá, abychom jednali stejně. Tento druh odpuštění je stejně tak aktem srdce jako aktem vůle.
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.