„Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.“ Žalm 119:105
Praotec Jób řekl: „Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?“ (Jób 31:1). Jób nemohl své prostředí ani z něj vyplývající pokušení ovládat o nic víc než my v současné době. Přesto si z jeho slov můžeme vzít cenné ponaučení. Smlouva je slib učiněný v dobré víře s úmyslem jej dodržet. Jde o krok víry, k němuž se zavazuješ ve chvíli, kdy ještě nevíš, jaké okolnosti tě potkají. Je to podobné jako manželská smlouva. Bible nám říká: „Spravedlivý z víry bude živ“ (Římanům 1:17), nikoli z vlastního úsilí. Víra je založena na zjevené Boží vůli. Naším úkolem je s Boží vůlí souhlasit s vědomím, že pouze jeho mocí můžeme svůj slib splnit.
Naše sobecká povaha se staví proti dodržování Božích přikázání. Vše, co potřebujeme k úspěchu, nám patří díky Duchu svatému, který v nás přebývá. Budeš-li čekat, až se budeš cítit dost silný na to, abys svou smlouvu s Bohem dodržoval, nikdy se to nestane. Pokud ji však uzavřeš s vírou a budeš si vědom své slabosti, Duch svatý ti dodá sílu, kterou potřebuješ, abys ji mohl dodržet! Smlouva uzavřená ve víře umožnila Jóbovi říct: „… jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?“ (Jób 31:1).
Není ale lepší žádnou smlouvu neuzavírat, než ji uzavřít a riskovat její porušení? Ne, protože všechna naše selhání jsou přikryta Kristovou krví. „Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti“ (1. Janova 1:9). Pokání přináší odpuštění a umožňuje nový začátek!
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.