„Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.“1. Tesalonickým 5:18
Dýchání je složitý proces vyžadující fyziologickou přesnost. Průměrný člověk vykoná asi třiadvacet tisíc nádechů denně. Máme tendenci děkovat Bohu za všechno, co nám bere dech, možná bychom mu ale měli děkovat i za každé další nadechnutí. V roce 2000 diagnostikovali pastorovi Edu Dobsonovi amyotrofickou laterální sklerózu, degenerativní onemocnění, jehož příčina ani způsob léčby nejsou známy.
Dobson se podělil o svůj neutuchající boj o vděčnost během života s nevyléčitelnou nemocí: „Je mnoho věcí, za které nejsem vděčný! Už si nedokážu zapnout košili. Už si nemohu obléknout těžkou bundu nebo zvednout pravou ruku nad hlavu. Už nemohu psát nebo jíst pravou rukou. Jím levou, a i to už se stává obtížným. A postupem času se to všechno bude zhoršovat. Tak za co bych měl pro všechno na světě být vděčný? A přece je toho tolik! Díky, Pane, že jsi mě dnes ráno probudil; že se ještě mohu otočit v posteli; že z ní mohu vstát; že mohu jít do koupelny; že si stále mohu vyčistit zuby; že stále mohu snídat; že se mohu sám obléct; že stále mohu řídit své auto; že stále mohu chodit. Děkuji, že ještě mohu mluvit. Seznam je dlouhý. Naučil jsem se soustředit na to, co mohu dělat, ne na to, co dělat nemohu. Naučil jsem se být vděčný za maličkosti v životě a za spoustu věcí, které ještě mohu udělat.“
Za co můžeš být vděčný ty? „Za všech okolností děkujte…“ (1. Tesalonickým 5:18).
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.