„… abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův…“ Filipským 1:10
Bůh ti dal pocity, a ty by ses za ně nikdy neměl stydět. Pocity tě mohou upozornit na nebezpečí a dát ti vhled do různých situací. Bůh si naše pocity používá, aby nás přitahoval blíž k sobě a v našem životě zdůraznil oblasti, které mají být podřízeny jeho svatému Duchu. Pocity jsou ale subjektivní a nemůžeš jim vždycky důvěřovat.
Jeden poradce říká: „Když se znovu vplíží staré pocity, dostaneme strach, stydíme se a jsme zoufalí, zdá se nám, že nejsme dostatečně dobří, připadáme si nesympatičtí, pronásledovaní, bezmocní a roztrpčení. Takové reakce může spustit nějaká událost: rozpad vztahu, stres, problémy v práci či doma, čas změn nebo nemoci … Někdy se ale takové pocity vrátí z neznámého důvodu.“ Proto musíš „své pocity zkoumat“, jinak budeš žít „… život formovaný věcmi a pocity místo Bohem“ (Koloským 3:5, přel. z angl.). Když budeš jednat na základě toho, co vidíš, slyšíš a cítíš, může ti to být osudné. Musíš se naučit jednat podle toho, co říká Boží Slovo, ne podle toho, co říkají tvé pocity. To je zlatý standard, který se nikdy nemění! Můžeš mít například pocit, že umíš chodit po vodě. Udělat to ale můžeš pouze tehdy, když ti Bůh řekne, abys vykročil z člunu. Pavel řekl: „A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost; abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův…“ (Filipským 1:9–10).
To hlavní co si máš z dnešní lekce odnést, je vědomí, že nejsi omezený svými pocity; jsi vymezený tím, co o tobě říká Bůh. Možná se cítíš bezcenný, ale Bůh říká: „… jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval…“ (Izajáš 43:4). Možná se cítíš jako chybyjící, ale Bůh říká: „Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši…“ (Římanům 8:1).