„Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete…“ Efez­ským 5:15

Tři další otázky, které by sis měl klást, jsou tyto:

  1. Využívám každý den co nejlépe? „Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas…“ (Efezským 5:15–16). Na zítřek se můžeš připravit jedině tehdy, když se zaměříš na to, co máš udělat dnes. Pokud dnes neděláš správné věci, strávíš zítřek napravováním dnešních chyb. Nikdy nezměníš svůj život, dokud nezměníš něco, co děláš denně. Jedině tehdy, když se budeš sám sebe ptát, zda využíváš každý den co nejlépe, budeš schopen se udržet na správné cestě a vrátit se na ni, když z ní sejdeš.
  2. Dělám si čas na přemýšlení? Jedna z nejmoudřejších věcí, kterou můžeš dělat, je udělat si čas na přemýšlení. Zvlášť důležité to je, pokud jsi člověk, který se zaměřuje na jednání a cíle. Máme rádi pocit, že děláme pokroky, posunujeme se dopředu a dosahujeme cílů. Ale abys mohl dělat správnou věc správným způsobem a ve správném čase, musíš si udělat čas na zhodnocení toho, co děláš. Děláš to?
  3. Líbí se můj život Bohu? Henocha si pamatujeme podle těchto slov: „Vírou byl Henoch přenesen, aby nespatřil smrt … měl svědectví, že se líbil Bohu“ (Židům 11:5, ČSP). To je svědectví! Ježíš řekl: „Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?“ (Marek 8:36). Bez ohledu na to, čeho chceš v životě dosáhnout, by tvým nejvyšším cílem mělo být, aby ses líbil Bohu. Proto s ním musíš trávit čas v modlitbě a čtením Písma. V modlitbě mluvíš ty k Bohu a prostřednictvím Písma mluví on k tobě. To je vítězná kombinace, která nikdy neselže!

„… kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem…“ Ma­rek 10:43

Dvě další otázky, které by sis měl neustále klást, jsou:

  1. Jsem ochoten sloužit druhým? Říkáš, že chceš být vedoucím? Proč? Dokud neodpovíš na tuto otázku se správnými motivy, Bůh tě nepodpoří. Někdy chceme mít věci pod kontrolou. Jindy nechceme platit cenu za úspěch. Chceme jenom výhody, které s úspěchem přicházejí: velkou kancelář, vyšší plat, uznávaný titul a obdiv druhých. Ježíš řekl: „… kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem…“ (Marek 10:43). Vedoucí role tě nutí starat se na prvním místě o své vlastní potřeby – uspokojit sebe – než začneš pomáhat ostatním. To je věčné pokušení, a vždycky je to špatně! Musíš se opravdově starat o lidi a pomáhat jim realizovat jejich potenciál. Když to děláš, oslavuješ Boha a on tě poctí.
  2. Dělám to, k čemu jsem povolán? „Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás…“ (Římanům 12:6). Samuel Johnson řekl: „Téměř každý člověk promarní část svého života pokusy předvádět vlastnosti, které nemá, a snahou získat potlesk, který si nemůže udržet.“ Pokud máš před sebou neustále představu o kvalitách talentovaných lidí, které bys měl mít, ale nemáš, bude pro tebe těžké, abys našel své skutečné silné stránky. Henry Ford poznamenal: „Otázka, kdo by měl být šéfem, je stejná, jako kdyby ses ptal, kdo by měl zpívat tenor v kvartetu? Samozřejmě, že muž, který má tenorovou polohu hlasu!“ Pokud chceš v životě uspět, musíš vědět, k čemu tě Bůh obdaroval.

„Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.“ Přís­loví 4:7

Stejně jako kterýkoliv dobrý rodič, Bůh chce, aby jeho děti měly úspěch. Abys mohl v životě uspět, musíš si pravidelně klást některé otázky:

  1. Jsem odhodlaný k osobnímu růstu? „Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost“ (Přísloví 4:7). Nepřestávej číst, nepřestávej se učit a nepřestávej klást otázky. Čínské přísloví říká: „Ten, kdo se ptá, vypadá pět minut jako hlupák; ten, kdo se neptá, zůstává hlupákem navždy.“ Někteří z nás jsou jako jedna malá dívka: když se naučila násobilku dvanácti, myslela si, že už se nemá v matematice co učit. Dědeček se jí se šibalským mrknutím zeptal: „Kolik je třináct krát třináct?“ Ona se mu vysmála: „Dědečku, nebuď hloupý, nic takového neexistuje!“ Tvůj hlad po moudrosti a poznání určuje tvou budoucnost. Abys mohl stále dávat, musíš stále přijímat.
  2. Dělám rád to, co dělám? Nikdy nenaplníš své poslání, jestli budeš pohrdat tím, co děláš. Nadšení je podstatou skutečného úspěchu a uspokojení; je to jiskra pro tvou rozbušku. Dodává ti energii, když lidé kolem tebe jsou unavení. Pomáhá ti najít odpověď, když ostatní přestali mít tvořivé nápady a posiluje tě, když druzí odpadnou. Dává ti odvahu riskovat, když jiní touží po bezpečí. Když ztratíš nadšení, stanou se dvě věci. Zaprvé přestaneš usilovat o dokonalost. Zadruhé můžeš ohrozit svou integritu, protože jsi v pokušení chodit zkratkami, dělat kompromisy a spokojit se s ně??m men??m, ne? co B?h zam??lel. Jeden vedouc? ?ekl: ?Točím menším, než co Bůh zamýšlel. Jeden vedoucí řekl: „To, co v tobě probouzí nadšení, je klíč ke tvé budoucnosti. To, co miluješ, je často klíčem k tomu, čeho můžeš dosáhnout.“

Převezmi zodpovědnost

25 Bře 2015 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Řekneš-li: ‚My jsme to nevěděli,‘ což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí?“        ­Přísloví 24:12

Jedna žena šla jednou na nákup a vrátila se domů s velmi drahými šaty. Její spořivý manžel byl velmi rozčílený a chtěl vědět, jak ji to napadlo. „Ďábel mě přiměl, abych to udělala,“ sladce odpověděla. Zeptal se: „Proč jsi mu neřekla: ‚Jdi za mnou, satane?‘“ „Řekla jsem to,“ odpověděla. „Ale on řekl, že zezadu vypadají ještě lépe než zepředu. Tak jsem je prostě musela koupit!“ Satan je odborník na překrucování pravdy. Dělá to tak, že nás přiměje, abychom ze svých chyb obviňovali okolnosti a jiné lidí. V takovém případě nikdy nemusíme převzít zodpovědnost. Ale jak poznamenal Albert Ellis: „Nejlepší roky tvého života jsou ty, v nichž své problémy řešíš sám. Nesvádíš vinu na svou matku, ekologii nebo vládu, ale uvědomuješ si, že máš svůj osud ve vlastních rukou.” Florence Nightingale, hrdinská ošetřovatelka z Krymské války, řekla: „Přisuzuji svůj úspěch jedné věci: nikdy jsem se nevymlouvala a nikdy jsem výmluvu nepřijala.“ Když vítěz něco zkazí, přizná, že se mýlil, a požádá o odpuštění. Když chybu udělá poražený, okamžitě hledá někoho nebo něco, na koho by to svedl. V Bibli se píše: „Teď však tvé království neobstojí. Hospodin si vyhledal muže podle svého srdce. Jemu Hospodin přikáže, aby byl vévodou nad jeho lidem, protože ty jsi nedbal toho, co ti Hospodin přikázal“ (1. Samuelova 13:14). Místo toho, abys popíral a obhajoval své chyby, převezmi zodpovědnost, pouč se z nich a jdi dopředu. Tak porosteš!

Důkaz Boží milosti

24 Bře 2015 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Když tam přišel a spatřil, co se z milosti Boží děje, měl radost…“ Skut­ky 11:23

Kde je milost, tam je růst; a kde je růst, tam je to vidět. Jeruzalémská církev poslala Barnabáše do sboru v Antiochii: „Když tam přišel a spatřil, co se z milosti Boží děje, měl radost…“ (Skutky 11:23). Jako věřící bychom měli stále růst „… v milosti a v poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista“ (2. Petrova 3:18). Když přijmeš Krista, mělo by to na tobě být vidět! On tě posílí ve všem dobrém, abys plnil jeho vůli (viz Židům 13:21). Stáváš se novým stvořením. „Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!“ (2. Korintským 5:17). Milost způsobí, že se stáváš starostlivějším a soucitnějším, a zároveň méně kritickým a sudičským. Méně mluvíš a víc bereš ohledy na názory druhého. Pravděpodobnost, že budeš zlostně reagovat, když se ti nedaří, se zmenšuje, a naopak se zvyšuje pravděpodobnost, že dobro druhých postavíš před své vlastní (viz 1. Korintským 10:24). Jon Walker řekl: „Když se staneš věřícím, změní se tvá role. Už se nemusíš zabývat sám sebou; tvým úkolem je zastupovat Ježíšovy zájmy. Jsi Ježíšovou tváří; vstupuješ místo něj do životů druhých: v nemocnicích, na pohřbech, na svatbách, u stolu, když piješ kávu s kamarádem… Pracuješ pro Ježíše, a čím víc v lásce sloužíš druhým, tím víc je směruješ ke Kristu.“ Pavel napsal: „Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal“ (1. Korintským 9:19). V tom je smysl toho všeho!

Život je o rozhodnutích (2)

23 Bře 2015 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby … dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem.“    1. Královská 3:9

Rozhodnutí jsou faktorem, který určuje, jaký bude tvůj život. Když Šalomoun jako mladý muž nastoupil na trůn, modlil se za moudrost, aby dělal v životě správná rozhodnutí. Legendární basketbalový trenér John Wooden řekl: „Ve všem, co děláš, máš vždycky možnost výběru. Proto měj na paměti, že rozhodnutí, která učiníš, tě ovlivní.“ Někteří z nás si ztrpčili život špatnými rozhodnutími, jiní jej mají snazší, protože si vybrali dobře. Pravda je taková, že nedostaneš vždycky to, co chceš, ale vždycky budeš žít s důsledky svých rozhodnutí. Všimni si, že:

  1. Tvá volba vždycky odhalí, kdo doopravdy jsi. Teolog H. P. Liddon poznamenal: „To, jak se chováme v rozhodujících situacích, záleží pravděpodobně na tom, kým jsme. A kým jsme, to je výsledkem předchozích let sebekázně.“
  2. Čím výše vystoupáš, tím obtížnější je tvůj výběr. Král Šalomoun mohl mít každou ženu, kterou chtěl. Bohužel se vybral ženy, které odvrátily jeho srdce od Boha (viz 1. Královská 11:4).
  3. Tvoje volby tě změní k dobrému nebo ke zlému. Jakmile si jednou vybereš, staneš se služebníkem své volby. Ovlivní to tvůj život a často i životy druhých. C. S. Lewis řekl: „Pokaždé, když se rozhoduješ, ovlivňuješ podstatu sebe samého. To, co si vybereš, se vždy trochu liší od toho, co bylo dřív. Když pak vezmeš svůj život jako celek se všemi nespočetnými rozhodnutími, které jsi učinil, tvá podstata se pomalu mění – buď v nebeskou bytost, nebo v pekelné stvoření.“ Proto dělej rozhodnutí na modlitbách a s moudrostí.

Život je o rozhodnutích (1)

22 Bře 2015 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Ale Daniel si předsevzal, že se neposkvrní…“ Da­niel 1:8

Když byl Daniel vzat do zajetí do Babylóna, byl brzy povýšen na vedoucí pozici v královském paláci. Jako Žid se ale rozhodl, že se neposkvrní „… královskými lahůdkami a vínem…“ (Daniel 1:8). Mohlo jeho rozhodnutí ovlivnit jeho kariéru nebo dokonce ohrozit jeho život? Samozřejmě! Když jsme pod tlakem, jsou naše rozhodnutí výsledkem našich zažitých pravidel. Buď máme jasně stanovená pravidla, podle nichž jednáme za všech okolností, nebo ne a jsme ochotni dělat kompromisy kvůli osobnímu zisku. Těžké časy tě neformují, ale odkrývají, kdo jsi! John Maxwell ve své knize „Zlatá pravidla vedení“ („Leadership Gold“) napsal: „Po návštěvě dvaceti velkoměst během sedmi dní bylo příjemné vracet se domů! Když se malé soukromé letadlo blížilo k přistávací dráze, oslavovali jsme úspěchy uplynulého týdne. Pak se během jediného okamžiku všechno změnilo. Narazil do nás boční vítr a letadlo spadlo přímo dolů na přistávací dráhu, přičemž kola ztratila rovnováhu. Veškerá naše konverzace ustala a naše oči se rozšířily, když nám došlo, že jsme v nebezpečí. Pilot ale bez váhání přitlačil na plyn a zdvihnul letadlo zpět do vzduchu. Všichni jsme si uvědomili, že to mohl být konec! Tiše jsme seděli, zatímco letadlo kroužilo nad letištěm. O několik minut později jsme pak bezpečně přistáli.“ Když John vystupoval z letadla, zeptal se kapitána, kdy se rozhodl vrátit letadlo zpátky do vzduchu. „Před patnácti lety,“ odpověděl kapitán. Pakl vysvětlil, že jako mladý pilot ve výcviku se předem rozhodl, co bude dělat při nejrůznějších možných problémech ve vzduchu. Učinil rozhodnutí dlouho před krizí. Ty si také připrav použitelný „herní plán“ ještě předtím, než nastane problém.

Vylez ven z krabice

21 Bře 2015 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… učinil mě volným; ubránil mě, protože si mě oblíbil.“ Žal­m 18:20

Jeden uznávaný poradce říká: „Nejdříve jsi lezl po čtyřech. Potom ses naučil chodit a tvůj svět se zvětšil. Potom jsi jezdil na kole, řídil auto, a nakonec sis koupil letenku. Tvé obzory byly najednou neomezené. Pak se ale začaly vkrádat pochybnosti: Nemohu xxx (doplň si chybějící) – a tvůj svět se trochu zmenšil. Neměl jsem tam jezdit… Nikdy se v tom nevyznám… Mám příliš mnoho povinností. Tvůj svět se zmenšuje stále víc, až najednou sedíš v malé krabici s pevně uzavřeným víkem. Žádné prožitky, žádné výukové lekce, žádný život. Krabice může být pohodlná, ale ať ji uděláš sebepříjemnější, je to stále krabice. Může mít libovolný tvar a velikost. Když dovolíš, aby tě omezovaly nereálné strachy, můžeš si být zcela jistý, že lezeš do další krabice. Dříve či později narazíš do zdí. Najdi ve svém životě jedno malé „nemohu“ a sundej víko z krabice. Pokus se o nějakou nereálnou věc. Požádej o práci, o které sníš. Začni realizovat svou vizi. Odstrč víko, vystrč hlavu ven a rozhlédni se okolo. Najdi strach a přeměň ho v žebřík. Vylez z krabice pochybností a nejistot a vstup do svobody odvahy a víry.“ Jestli to uděláš, strach odejde a tvá představivost se utrhne ze řetězu. „Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy“ (2. Timoteovi 1:7). Zdravý duch obnoví tvou perspektivu a pomůže ti vidět věci z Božího pohledu, kde jsou všechny věci možné. Bůh ti chce dát odvahu vylézt z krabice a učinit tě volným, protože si tě oblíbil (viz Žalm 18:20).

Risk a zisk

20 Bře 2015 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Pouštěj svůj chléb po vodě…“ Kazatel 11:1

Kazatel řekl: „Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš“ (Kazatel 11:1). Všimni si v tomto verši dvou věcí:

  1. Riskování vyžaduje víru. Tento verš na první pohled nedává smysl. Když pouštíš chléb po vodě, to nejlepší, v co můžeš doufat, je, že se ti vrátí rozmáčená, beztvará hmota. Když si ale uvědomíš, že text byl napsán v kultuře, kde mořské plody byly základem obchodu a každodenního přežití, najednou je význam jasnější. Když hodíš chléb do vody, přiláká to ryby, které pak můžeš chytit. V tomto verši jsou ukázány důležité duchovní principy. Například, že výsledek rybolovu je závislý na tom, jestli voda teče správným směrem, na slunci, měsíci a dalších prvcích, nad kterými má vládu pouze Bůh. Bůh ale zaslibuje, že pokud ty uděláš svou část, on udělá tu svou. George Müller řekl: „Víra nefunguje ve sféře možného. Bohu nevzejde žádná sláva z toho, co je lidsky možné. Víra začíná tam, kde lidská síla končí.“
  2. Zisk vyžaduje trpělivost. „… po mnoha dnech se s ním shledáš“ (Kazatel 11:1). Zajímá tě, kdy to bude? Až bude Bůh připraven, až bude vědět, že jsi připraven ty a až všechno zapadne do jeho plánu. Bible nás učí, že si máme vzít za vzor ty, „… kdo pro víru a trpělivost mají podíl na zaslíbení“ (Židům 6:12). Potřebuješ víru a trpělivost, abys mohl přijmout to, co Bůh zaslíbil. Možná nevíš, co je před tebou, ale můžeš si být jistý jednou věcí: Bůh tam bude. Proto tě vyzývá, aby ses rozhodl pro víru, i když nevíš, co je „na druhé straně“.

Modlitba (5)

19 Bře 2015 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se…“ Matouš 26:39

Ježíš odešel od davu. Opustil dvanáct učedníků. V Getsemane se dokonce vzdálil od těch tří, kteří mu byli nejblíž: „Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: ‚… ne jak já chci, ale jak ty chceš‘“ (Matouš 26:39). To zde, tváří tvář svému Otci, našel sílu přijmout Boží vůli pro svůj život. Tobě Bůh říká: „Jestli chceš mít sílu zvládnout tuhle krizi a moudrost vědět, co máš dělat, musíš jít trochu dál, zůstat v mé přítomnosti trochu déle a ponořit se trochu hlouběji do mého Slova. Kdybys jen věděl, jak blízko je odpověď!“ Ježíše v tu chvíli dělilo pouze několik hodin od kříže, několik dní od vzkříšení a byl na prahu založení církve. Jsi v Getsemane? Někdy je těžké vydat svou vůli Bohu, že? Podívej se na Ježíše. Než nebe přijalo oběť zlomeného těla, vyžadovalo oběť zlomené vůle. Už ses vzdal Bohu? Jak to, že tak snadno důvěřujeme druhým, když Bůh touží, abychom důvěřovali jemu? Jdeš k lékaři, jehož jméno ani nedokážeš vyslovit, dostaneš recept, který nejsi schopen přečíst, jdeš s ním k lékárníkovi, kterého neznáš, dostaneš lék, kterému nerozumíš, a s důvěrou ho užíváš. Proč je o tolik snazší spolehnout se na tyto „neznámé“ než na Boha, který je ve všech oblastech věrný? Odpověď spočívá v tom, do koho vložíš svou důvěru. Důvěra přichází s bližším poznáním toho druhého, s tím, že mu nasloucháš a trávíte spolu čas. Nestane se to přes noc; je třeba tomu věnovat čas.

O SPKD

Slovo mělo v historii vždy mimořádný význam. Sloužilo nejen jako základní mluvený nebo psaný prostředek pro vyjádření lásky, ale stávalo se i nástrojem pro prosazování vlastních ambicí a mocenské síly. V současné konzumní společnosti, žijící spíše ve virtuálním světě než na pevných a skutečných hodnotách, se funkce slova velice rychle mění. Slovo ztrácí na závaznosti, mizí rovina mezi pravdou a lží a nedodržet dané slovo zase tak moc nevadí.

I přesto zde máme Slovo, které je vždy pravdivé a věčně platné. Bible – Boží Slovo je darem od Boha, který nám ukazuje svoji velikou lásku a proměňuje Slovem životy lidí. Stejně tak nám Boží Slovo často poradí ve sporném okamžiku našeho života, jak se správně rozhodnout. Boží Slovo dává život, Boží Slovo uzdravuje, Boží Slovo dává pokoj.

Dopřejte si tedy na našich stránkách každodenní zamyšlení nad Božím Slovem a nechte ho proudit do svého srdce.

Nechť přinese pokoj a radost vám všem.


Odkazy na weby s ikonou

Víra, křesťanství, náboženství