Chceš, aby tvá církev rostla? (2)

2 Zář 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Můj lid zajde, protože odmítá poznání.“ Ozeáš 4:6

Nařiď jim: „Jděte … získávejte mi učedníky … a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal…“ (Matouš 28:19–20). Pokud tvým cílem není jenom získat lidí pro Ježíše, ale také z nich učinit Ježíšovy učedníky, Ježíš zaslibuje: „… já jsem s vámi…“ (Matouš 28:20). V dnešní době se dotýkáme duchovně nezasažené generace. Podle průzkumu, provedeného v New York City, devět z deseti lidí neumělo uvést ani jedno přikázání z Desatera nebo název některé z prvních čtyř knih Nového zákona. Jeden muž si myslel, že Dan a Beršeba byli manželé, jiný, že epištola je manželka apoštola! Můžeme se tomu smát, ale je to smrtelně vážná věc. Bůh řekl: „Můj lid zajde, protože odmítá poznání“ (Ozeáš 4:6). Ježíš prohlásil: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží!“ (Marek 12:24). Mnoho problémů, kvůli nimž vyhledáme poradenství, by se vyřešilo, a v některých případech bychom se jim mohli zcela vyhnout, kdybychom si každý den udělali čas na čtení Písma. Důvodem, proč jsou mnozí z nás duchovně nemocní, není to, že by lék selhal, ale to, že lék neužíváme. Dá se říci, že pro každého z nás je motivací odměna. Proto si přečti toto: „Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě“ (Jozue 1:8). Chceš být duchovně silný? Ponoř se do Písma. Chceš mít v životě úspěch? Rozjímej nad Písmem.

Chceš, aby tvá církev rostla? (1)

1 Zář 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„A Pán denně přidával k jejich společenství…“ Skut­ky 2:47

Buď tvořivý. Bohu nevadí, jestli je tvůj sbor malý. Co se mu ale nelíbí, je, když tvůj sbor má malou vizi. Malá vize omezuje možnosti Božího jednání skrze nás. Jeden turista navštívil malou anglickou vesnici a zeptal se místního starého muže: „Je tady u vás něco zajímavého?“ Starý pán se usmál a odpověděl: „Ano. Můžete tady u nás začít a jít na jakékoliv jiné místo na zemi.“ V knize Skutků apoštolů byla novozákonní církev nařčená, že „… tím svým učením naplnila celý Jeruzalém…“ (Skutky 5:28). O něco později byli Pavel a Sílas obviněni, že: „… pobouřili celý svět…“ (Skutky 17:6). Jak ohromný vliv! Bůh má plán pro růst církve, a ty v něm máš sehrát určitou roli. Tvým úkolem je pozvat lidi z venku. Myslíš si, že to je věc pastora? Ne, tvůj pastor je pastýř. Pastýři nerodí ovce; to dělají ovce samy. Kdy jsi naposledy přivedl někoho do církve? Kdybys objevil lék na léčbu rakoviny nebo Alzheimerovy nemoci, nepodělil by ses o něj? Ježíš vyprávěl příběh: „Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí. Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: ‚Pojďte, vše už je připraveno‘“ (Lukáš 14:16–17). Když se pozvaní hosté začali vymlouvat a uvádět důvody, proč nemohou přijít, stalo se toto: „Pán řekl služebníku: ‚Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil‘“ (Lukáš 14:23). Všimni si slov „přinuť je, ať přijdou“. Přijeď pro ně autem, připrav snídani před bohoslužbou nebo oběd po ní. Buď tvořivý, ale ať to uděláš jakkoliv, přiveď je do církve!

Kontroluj svůj jazyk

31 Srp 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.“ Jakub 3:2

Jedno úsloví říká: „Jsme jako kočky; lížeme se vlastními jazyky!“ Když někdo šíří klepy, dobře si ho zapamatuj. Proč? Protože jestli ti vypráví o někom jiném, bude někomu jinému vyprávět o tobě. Bible nás varuje před třemi věcmi:

  1. Ukvapený jazyk. „Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on“ (Přísloví 29:20). Když si uděláš čas, abys zjistil fakta, většinou budeš mluvit jinak. Chana se modlila tak vroucně za dítě, že Élí, nejvyšší kněz, si myslel, že je opilá. Když učedníci viděli Ježíše, jak k nim jde po Galilejském moři, mysleli si, že je to duch. Proto mysli, nebo ještě lépe: modli se před tím, než uděláš ukvapený závěr.
  2. Lichotivý jazyk. „Vždyť na jejich ústa není spolehnutí … na jazyku samé úlisnosti“ (Žalm 5:10). Říkej to, co máš na mysli, a mysli vážně to, co říkáš. Buď ryzí. Když lidem lichotíš, můžeš jimi manipulovat ve svůj prospěch. Nedělej to. Mluv k nim přímo. Pokud je miluješ, buď vůči nim pravdivý.
  3. Sudičský jazyk. Ježíš řekl: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám“ (Matouš 7:1–2). Pokud budeš žít dostatečně dlouho, zřejmě se proviníš mnohými věcmi, které tak rád odsuzuješ u druhých. Způsob, jakým jednáš s druhými lidmi, určuje způsob, jakým jedná Bůh s tebou.

Co po sobě zanecháš?

30 Srp 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Dobrý zanechá dědictví vnukům…“  Přísloví 13:22

Apoštol Pavel po sobě pravděpodobně nezanechal žádné peníze ani majetek. Přesto zanechal odkaz – a to mimořádný! Tím odkazem jsou jeho psané texty, lidé, které získal pro Krista, ti, jež vedl, a jeho trvalý vliv. Každý den se neviditelným způsobem dotýkáš svým životem životů jiných lidí. Nemusíš člověka osobně znát, abys mohl zakoušet požehnání jeho odkazu. Je to podobné, jako když vstoupíš do prázdné místnosti a zachytíš vůni něčího parfému. Stejně tak tvůj vliv může trvat ještě dlouho poté, co již budeš pryč. Odkaz obvykle spojujeme s umíráním a nemáme toto téma příliš rádi. Nebo máme pocit, že naše dědictví ještě mnoho let nebude odhaleno, proto do něj nemusíme investovat již teď. Někdy máme pocit, že na to, co za sebou zanecháme, máme jen malý nebo žádný vliv. Ale není to tak: „Dobrý zanechá dědictví vnukům…“ (Přísloví 13:22). Co zanecháš ty? A ještě důležitější je: co tě to bude stát? Nejlepší dary nebývají vždycky předmětem dědictví; proč se tedy nepokusit o něco mnohem smysluplnějšího – něco, co bude ukazovat, kdo jsi byl. Jedna věc je měřit úspěch množstvím peněz, které máš na bankovním účtu, velikostí tvého majetku a hodnotou portfolia akcií. Něco zcela jiného je měřit úspěch nedefinovatelnými věcmi jako: zda jsi věrným manželským partnerem, nakolik skvělé děti jsi vychoval, zda buduješ Boží království a necháváš své světlo jasně svítit. Za všechny velké odkazy je třeba platit cenu. Abys mohl vystoupit z rámce průměrnosti, musíš denně investovat na účty těch, kteří tě následují!

Tři překážky

29 Srp 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… odstraňte mému lidu překážky z cesty!“ Izajáš 57:14

V biblických dobách se maratón neběhal na hladkých závodních drahách, ale na stezkách plných překážek, které mohly způsobit, že běžec zakopnul a ztratil závod. Tři překážky, na něž si musíš dávat pozor při běhu svého životního maratónu, jsou:

  1. Postoj neodpuštění. „… odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení” (Marek 11:25). Pokud v tobě pouhá zmínka něčího jména vyvolává hněv, zastav se a modli se: „Otče, já mu odpouštím tak, jako ty jsi odpustil mně. Prosím, dej mu dvojnásobnou dávku veškerého požehnání, o nějž jsem prosil pro sebe.“ Pokud se mstíš, bereš Bohu právo projevit milosrdenství a jednat v té situaci jeho způsobem. Nehraj si s Bohem. Přijal jsi milosrdenství – předej ho dál!
  2. Nezdravé vztahy. Pavel napsal: „… špatná společnost kazí dobré mravy“ (1. Korintským 15:33). Své společníky na cestu životem si musíš vybrat. Pokud věnuješ čas lidem, kteří toho nejsou hodní, nemáš právo si stěžovat. Buď vybíravější. Vybírej si přátele z řad těch, kdo sdílejí tvé hodnoty, rozumí záměru, který jsi přijal od Boha, a posilují tě.
  3. Nerozhodné srdce. Pavel napsal: „Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši“ (Filipským 3:13–14). Rozhodné srdce je výsledkem rozhodné mysli. To je to, co dělí vítěze od poražených. Zasvěť svůj život něčemu většímu, než jsou vlastní zájmy; rozhodni se pro záměr, který tě přežije!

Když ti to Bůh „ukáže“

28 Srp 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Tu se jim otevřely oči a poznali ho…“ Lukáš 24:31

Jednoho dne se Ježíš dotknul očí slepého muže, a ten řekl: „Vidím lidi, vypadají jako stromy, a chodí“ (Marek 8:24). Jinými slovy: „Něco vidím, ale ještě to není úplně zřetelné.“ Ježíš se jej tedy dotknul znovu, zaostřil jeho zrak, odstranil jeho omezení a osvobodil jej, aby se mohl stát takovým mužem, jakým jej Bůh chce mít. Bez vize od Boha budeš klopýtat životem a neuvidíš, kdo Bůh je a co může udělat; neuvidíš ani to, kdo jsi ty, a co on může dokázat skrze tebe. Thomas Edison „viděl“ žhnoucí světlo ještě předtím, než zazářila první elektrická žárovka. To mu dávalo sílu pokračovat během tisíců neúspěšných experimentů. Bill Gates „viděl“ počítač v každé kanceláři a v každém domově, zatímco odborníci marnili čas prohlášeními: „To se v průběhu našeho života nikdy nestane.“ Mojžíš „viděl“ zaslíbenou zemi čtyřicet let předtím, než do ní Izraelci vstoupili (viz Židům 11:27). Bůh může dělat různé věci, ale ty je nevidíš, protože jsi duchovně slepý. Vzpomínáš na ty dva učedníky na cestě do Emaus? Teprve poté, co s nimi Ježíš ušel sedm mil a vysvětloval jim Písmo, „… se jim otevřely oči a poznali ho…“ (Lukáš 24:31). Až uvidíš, jak Bůh jedná ve tvé situaci, posílí to tvou víru a tvůj strach se zmenší. Jak se Bůh zjevuje? V církvi? Někdy ano. Nejčastěji nám ale otevírá své Slovo, dává nám mu nově porozumět a my jej začínáme vnímat způsobem, jaký jsme nikdy předtím nepoznali. Proto se modli: „Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého“ (Žalm 119:18).

Čekej

27 Srp 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„A protože byl Abraham trpělivý, dosáhl splnění Božího slibu.“ Židům 6:15

Když se za něco modlíš, poslední věc, kterou chceš od Boha slyšet, je „čekej“. Ale někdy to Pán dělá. Pokud s ním chceš chodit, musíš se naučit být trpělivý, protože on jedná podle svého časového plánu, a ne podle našeho. Tvé modlitby a úpěnlivé prosby proces neurychlí, budeš jen frustrovaný. Navíc, pokud jsi zatím v životě vždycky měl, co jsi chtěl, bude pro tebe učení čekání na Boha jako proces duchovní rehabilitace. Když Abrahamovi bylo sedmdesát pět let, Bůh mu zaslíbil: „Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů“ (1. Mojžíšova 17:4). Musel pak ale čekat dalších čtyřiadvacet let, než se zaslíbení naplnilo. Čekání přitom není jenom čas, který musíš strávit, než dostaneš to, co chceš; čekání rozvíjí tvou trpělivost, zralost, porozumění a charakter. To, co s tebou Bůh během procesu čekání udělá, je často mnohem důležitější, než to, na co čekáš. „Potřebujete však trpělivost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno“ (Židům 10:36). Čekání ovšem nesmí být záminkou pro vyhýbání se realitě a zodpovědnosti, ani není omluvou pro dělání nesprávných věcí. Pokud jsi například po uši v dluzích, protože přehnaně utrácíš, neseď a nečekej, že ti Bůh pošle šek na vysokou částku. Nauč se sebekázni a dodržuj jasné finanční principy, jako jsou desátky a plánování výdajů, a neutrácej, dokud dluhy nesplatíš. Čekání především znamená rozhodnutí důvěřovat Bohu a poslouchat jej, i když věci neprobíhají tak, jak sis naplánoval. Znamená to, že řekneš: „Pane, počítám s tebou a nemám náhradní plán.“

Lekce od marnotratného syna (3)

26 Srp 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Tu šel do sebe…“ Lukáš 15:17

Cesta k pádu marnotratného syna se neodehrála přes noc. Byl to pomalý, plynulý nárůst, jako když se ukládá cholesterol v tepnách. Chlapec vzal otcovo požehnání za samozřejmost a přestal být vděčný. Není divu, že David řekl: „Dobrořeč má duše Hospodinu, celé nitro mé jeho svatému jménu! Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla“ (Žalm 103:1–5). Marnotratný syn pocházel z jedné z nejlepších rodin ve městě, a přesto nakonec zůstal bez peněz, bez přátel a jedl s prasaty. Snažil se uspokojit oprávněnou touhu neoprávněným způsobem. Proč sklouzáváme do mimomanželských afér, začínáme pít a brát drogy, nebo jsme schopní se upracovat k smrti a obětovat během toho procesu své rodiny? Protože uvnitř každého z nás je prázdnota, již nemůže naplnit nic a nikdo kromě Boha. Ježíš řekl: „Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt a já tu hynu hladem! Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě‘“ (Lukáš 15:17–18). Jestliže to Bohu dovolíš, v pravou chvíli tě zastaví. Připomene ti, kdo jsi a kam patříš. Začneš vidět bahno, v němž se válíš, uvidíš falešné přátele, uvědomíš si prázdné úspěchy, pochopíš, že lidé kolem tebe nejsou šťastnější než ty. Pokud zrovna něco takového prožíváš, vrať se domů. Tvůj Otec čeká, aby tě očistil. Stále tě miluje. Řekni ďáblovi: „Změnil jsem názor. Jdu domů.“

Lekce od marnotratného syna (2)

25 Srp 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… a tam … svůj majetek rozházel.“ Lukáš 15:13

Marnotratný syn řekl svému otci: „Chci všechno, teď hned!“ Pokud chceš vědět, jestli je pro tebe něco dobré nebo ne, musíš zjistit, odkud touha po tom přichází. Milující rodiče nedávají dětem věci proto, že je děti vyžadují; odměňují je za to, že zodpovědně plní své povinnosti a vědí, co je přiměřené jejich věku. Bůh je takovým milujícím rodičem. Všichni známe lidi, kteří se díky svému talentu dostali nahoru. Ale přesto, že měli dobré úmysly, nakonec narazili a vyhořeli kvůli nějaké nezralé, neukázněné oblasti ve svém životě. Prosím, poslouchej svého nebeského Otce a neodcházej z domu, dokud ti neřekne, že jsi připraven! Marnotratný syn „… svůj majetek rozházel“ (Lukáš 15:13). Všimni si slova „majetek“. Satanovi jde o víc než jen o tvé materiální vlastnictví; jde mu o tvůj charakter, sebeúctu, vytrvalost a o cíl tvého života. Může se ti stát, že stejně jako marnotratný syn dojdeš na místo, kde ztratíš jakoukoliv touhu po životě. Můžeš se vyhřívat na výsluní uznání druhých a myslet si, že máš úspěch, a přitom můžeš být jen několik kroků od prasečího chlívku. V Bibli je napsané: „Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře“ (Lukáš 15:15). Stojí zde „uchytil se“. Když chceš zjistit, jak jsi na tom duchovně, všimni si, kde ses „uchytil“. Společnost, v níž se zdržuješ, je jako kompas, který ukazuje směr, jímž se máš dát. Takový kompas nelže. Vždycky ale existuje naděje. Když se marnotratný syn vrátil domů, otec na něj čekal s otevřenou náručí. Také na tebe tvůj nebeský Otec čeká. Tak pojď, dokud můžeš.

Lekce od marnotratného syna (1)

24 Srp 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.“ Lukáš 15:12

Marnotratný syn udělal dvě chyby:

  1. Odmítl autoritu svého otce. První krok, jenž tě zavede do problémů, je ten, jenž tě odvede od Boha. Stejně jako marnotratný syn opouštíš domov a říkáš: „Dej mi.“ Pokud budeš mít dost štěstí a přežiješ své „nejlepší nápady“, vrátíš se domů a řekneš: „Otče, odpusť mi.“ Bůh tě miluje. Všechno, co potřebuješ, už ti dal!
  2. Odešel z domu svého otce. Ďábel udělá cokoliv, aby tě dostal pryč z Božího vlivu a Boží ochrany. Vloží do tebe ducha nepokoje, abys nikde nebyl šťastný. Dvě hlavní oblasti, v nichž se bude nejvíc snažit, abys nebyl spokojený, jsou: a) tvé manželství. Proto na něm musíš neustále pracovat. Důvod, proč máš na zahradě plevel místo růží je ten, že v ní netrávíš dost času prací. Tvé manželství není jenom smlouva před Bohem. Je to také místo, kam přinášíš své vášně a špatné návyky. Navíc tvůj partner, jenž ti připadá tak úžasný, si také nese svou zátěž. Když se přistěhuje, přinese ji s sebou; b) tvá církev. Kdo tě duchovně sytí? Kdo sleduje tvůj růst v Bohu? Dovolil bys, aby tvé děti nechodily do školy jenom proto, že nemají rády některého učitele nebo se nechtějí učit? Buďme rozumní! Bůh řekl, že jeho Slovo je „… jako kladivo tříštící skálu“ (Jeremjáš 23:29). Pokud příští neděli padne kladivo Božího Slova ve tvé církvi, musíš být pod ním. Měl bys říci: „Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdem do Hospodinova domu!“ (Žalm 122:1).

O SPKD

Slovo mělo v historii vždy mimořádný význam. Sloužilo nejen jako základní mluvený nebo psaný prostředek pro vyjádření lásky, ale stávalo se i nástrojem pro prosazování vlastních ambicí a mocenské síly. V současné konzumní společnosti, žijící spíše ve virtuálním světě než na pevných a skutečných hodnotách, se funkce slova velice rychle mění. Slovo ztrácí na závaznosti, mizí rovina mezi pravdou a lží a nedodržet dané slovo zase tak moc nevadí.

I přesto zde máme Slovo, které je vždy pravdivé a věčně platné. Bible – Boží Slovo je darem od Boha, který nám ukazuje svoji velikou lásku a proměňuje Slovem životy lidí. Stejně tak nám Boží Slovo často poradí ve sporném okamžiku našeho života, jak se správně rozhodnout. Boží Slovo dává život, Boží Slovo uzdravuje, Boží Slovo dává pokoj.

Dopřejte si tedy na našich stránkách každodenní zamyšlení nad Božím Slovem a nechte ho proudit do svého srdce.

Nechť přinese pokoj a radost vám všem.


Odkazy na weby s ikonou

Víra, křesťanství, náboženství