Sdílej svůj život

10 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… měli všechno společné.“ Skutky 4:32

Když slyšíš příběhy novozákonní církve, máš sklon nadchnout se jejím prudkým růstem a úžasnými zázraky. Součástí toho ale bylo něco, co nesmíš přehlédnout: „… nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné … Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je a peníze, které utržili, skládali … Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval“ (Skutky 4:32–35). Myslíš si, že kdybys měl víc peněz, byl bys šťastný? Možná by ses cítil bezpečněji a bezstarostněji, ale není jisté, zda bys byl nutně šťastnější. V časopise „Výzkum štěstí“ se snažili zjistit, co působí rozdíl mezi lidmi opravdu šťastnými a méně šťastnými. Objevili, že nejde o to, kolik máš peněz, nejde o zdraví, bezpečí, přitažlivost, IQ nebo úspěch v kariéře. To, co odlišuje skutečně šťastné lidi od méně šťastných, jsou bohaté, hluboké, smysluplné vztahy, které přinášejí radost a proměňují život. Sociální badatel Robert Putnam napsal: „Během padesátiletého výzkumu životní spokojenosti nejenom v USA, ale i po celém světě, se ukazuje, že nejlepším předpokladem štěstí je šířka a hloubka sociálních kontaktů.“ Můžeš znát mnoho lidí, ale nikdo z nich nemusí opravdově znát tebe. Můžeš dokonce skončit v osamění. Ti lidé v novozákonní církvi nakonec měli pravdu; vzájemné duchovní, citové a finanční sdílení a pěstování vztahů pomáhá dosáhnout nejvyšší úrovně radosti.

Lék na duchovní nudu

9 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Podle slova … také jednejte, nebuďte jen posluchači…“ Jakub 1:22

Proč Bible přikazuje: „Podle slova … také jednejte, nebuďte jen posluchači…“ (Jakub 1:22). Protože slyšení bez činění vede ke znudění. Pokaždé. Možná se už stalo, že jsi slyšel tolik kázání a vyučování, že sis řekl: „Ach ne, už žádné další kázání!“ Problémem není v kázání a vyučování „slova“. Problém je v tom, že ses přesytil a duchovně otupěl. Nudíš se, protože slyšené slovo neuvádíš do praxe a nesklízíš ovoce. Ježíš řekl: „Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte“ (Jan 13:17). Jakmile začneš činit to, cos pochopil, nebudeš mít na nudu čas. Výraz „jen posluchači“ je z řeckého „akroates“. Dnes bychom tak nazvali studenty, kteří by sice chodili na přednášky, ale nešlo by jim o akademický titul. V řečtině to značilo lidi, kteří neměli zájem se učit, skládat zkoušky, získat titul a něčím ve světě být. Poslouchali přednášky z pouhého intelektuálního rozmaru; vzrušovalo je vynikat v diskuzi nad ostatními. Často se táhli za oblíbeným učitelem z města do města, milovali nové řečníky a po přednášce společně jedli, pili, bavili se a diskutovali o slyšených tématech. Většinou chtěli jen předvádět své vědomosti před ostatními. Nedopusť, aby se ti stalo totéž! „Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích“ (Jakub 4:17). Otevři srdce biblickým pravdám slyšeným v kázáních a začni je v životě uvádět do praxe. Když to uděláš, můžeš si být jistý, že se už nikdy nebudeš duchovně nudit!

Ovládej svůj hněv!

8 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… zkroťte svůj hněv…“ Efezským 4:26, B21

Nekontrolovaný hněv je, jako když skočíš do auta, nastartuješ, šlápneš na plyn a příliš pozdě zjistíš, že nefungují brzdy. Bible přikazuje: „Nezůstávejte v hněvu. Nechoďte spát s hněvem. Nepodporujte tím ďábla ve svém životě“ (Efezským 4:26–27, přel. z angl.). Věděl jsi to? Nekontrolovaný hněv otvírá dveře satanovi a všechno jde s kopce! Než tedy řekneš něco, čeho bys později litoval a nemohl to vzít zpět, ptej se sám sebe:

  1. Stojí úleva, kterou získám ventilací hněvu, za ty následky? V Bibli stojí: „Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu“ (Přísloví 15:1). Dáš-li průchod hněvu, riskuješ, že řekneš něco, čeho budeš litovat. Hněv už ze své povahy vede ke zveličování a nutí tě, abys řekl něco, co už nebudeš moci vzít zpět. Ještě dlouho poté, co půjdeš dál, si ostrá slova zachovají moc zraňovat a rozdělovat.
  2. Stojí opravdu za to zatahovat do toho druhé lidi? Hněv nutně působí na okolí a je přirozené, že člověk má tendenci postavit se na tu či onu stranu, i když nemá žádné „polínko v ohni“. Zatahováním jiných do tvého problému obvykle krmíš své ego a ospravedlňuješ své špatné chování. Nedělej to!
  3. Je můj hněv přiměřený? Hněv vůči ignoraci a nespravedlnosti se vždy stupňuje. Snadno se také může stát, že zareaguješ víc než ostře na nějaké hloupé poznámky nebo výstřednosti dětí. Jen přiměřený a konstruktivní hněv vede ke zdárnému výsledku. Pavel řekl: „… dát se vést Duchem je život a pokoj“ (Římanům 8:6).

Základem všeho je mít své reakce pod kontrolou. Ovládat své reakce, jako je ovládal Kristus, vede vždycky k vítězství.

Staň se vzorem chlapci bez otce

7 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… dopomozte k právu sirotkovi…“ Izajáš 1:17

Spisovatelka Jean Lushová ve své knize „Matky a synové“ píše o problémech, s nimiž se setkávají osamělé matky při výchově synů. Zvlášť důležitý a obtížný věk je mezi čtyřmi a šesti lety. Chlapec v té době ještě miluje matku, zároveň ale cítí potřebu tíhnout k mužskému vzoru. Má-li doma otce, bude s ním chtít trávit víc času stranou od matky a sester. Co tedy poradit matce, která je na výchovu syna sama? Především musí pochopit, že i on má své potřeby, které není schopna dobře naplnit. Nejlepší bude, když nalezne člověka, který mu bude moci sloužit jako mužský vzor. Najít dobré mentory je ovšem těžké. Osamělá matka by měla zvážit, kdo z jejích přátel, příbuzných nebo sousedů by se chlapci mohl aspoň hodinu dvě měsíčně věnovat. Je-li členkou církve, měla by být schopná nalézt pro svého chlapce podporu mezi bratry. Písmo přikazuje věřícím pečovat o děti bez otce: „… dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy“ (Izajáš 1:17). Ježíš bral chlapce i dívky na klín a říkal: „A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne“ (Matouš 18:5). Jestliže jsi muž a prosil jsi Boha, aby si tě používal ve službě, mohla by právě toto být pro tebe ta pravá příležitost. Pomysli, jaký neuvěřitelný potenciál se skrývá v jednom malém chlapci a jakou výsadou je pomáhat ho formovat v Božího muže, jenž naplní Boží záměry. To je úžasné privilegium!

Poraz svého Goliáše

6 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… já … jdu proti tobě ve jménu Hospodina…“ 1. Samuelova 17:45

Abys porazil „Goliáše“ svého života, musíš udělat tři věci:

  1. Postavit se mu. Každý problém, který se budeš snažit omlouvat, nebo před ním uhýbat, poroste. Goliášovy každodenní hrozby sevřely srdce Božího lidu strachem a způsobily, že Izraelci se nedokázali Goliášovi postavit.
  2. Uvědomit si, co už pro tebe Bůh udělal. David si připomněl vítězství nad lvem a medvědem. Ty musíš udělat totéž! Jeremjáš řekl: „Beru si však k srdci a s důvěrou očekávám Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí. Obnovuje se každého rána…“ (Pláč 3:21–23). Když si budeš připomínat, jak ti Bůh pomohl zvládnout včerejší boje, dá ti to sílu k vítězství v dnešním zápase.
  3. Utnout mu hlavu. Tak, jak to udělal David: „Popadl jeho meč … a … uťal mu jím hlavu. Když Pelištejci viděli, že jejich hrdina je mrtev, dali se na útěk“ (1. Samuelova 17:51). Musíš znát svého nepřítele, studovat jeho taktiku a být připraven bojovat se stejnou intenzitou jako on. To, co se naučíš, pak musíš použít proti jeho slabým místům. Nikdy ho nepokládej za mrtvého, když je jenom omráčený! Jestli mu neutneš hlavu, jistého dne se k tobě znovu připlíží. Usiluj o konečné řešení, ne o dočasnou nápravu. Posilni se modlitbou, obnov svou mysl Božím slovem a přijmi podporu od své duchovní rodiny. Hlavně nezapomeň, že tvá síla nepochází z tebe, ale od Boha. S ním po boku vždy zvítězíš.

Přestaň být tak kritický (5)

5 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?“ Jakub 4:12

Nikdo nemá chuť trávit čas s někým, kdo udělá z rozhovoru vlastní monolog – probere seznam těch, kdo si zaslouží kritiku. Než takovou společnost, to si raději pustit film pro pamětníky! Je hořkou pravdou, že pokud máš nálepku věčného kritika, začnou se ti vyhýbat právě ti lidé, které nejvíc potřebuješ. Někdy je kritika zbrklá. Kdybys měl lepší den, kdyby ses nechal vést Božím Duchem, kdyby ses zaměřil na pozitivní věci, nikdy bys ji nevyslovil. Všiml sis, co řekl Áron: „…když jsme jednali hloupě…“ (4. Mojžíšova 12:11, ČSP). Nesnažil se hájit svůj postoj a neříkal: „Ano, Mojžíš se oženil s nesprávnou osobou,“ nebo: „My si také zasloužíme víc pozornosti!“ Nic takového. Uvědomil si svou chybu, činil pokání a nechal toho. Stejně musíš jednat i ty. Proč? Protože kritika znemožňuje Božímu požehnání proudit do tvého života! Oswald Chambers napsal: „Kdykoliv jsi v kritickém postoji, nemůžeš vejít do obecenství s Bohem. Zastav se a polož si otázku: ‚Stojí mi ta chvilková úleva, kterou kritikou získám, za ztrátu vědomí Boží blízkosti?‘“ Jestli chceš Boží přítomnost opět vnímat, vyznej svůj kritický postoj, opusť ho a nahraď milosrdenstvím a láskou. Poklekni na kolena a modli se: „Pane, odpusť mi mou představu, že můj názor je vždycky správný a pro druhé vždycky potřebný. Uznávám, že je to pýcha. Dej mi dar umět jednat s druhými se stejnou milostí, jakou jsem já dostal od tebe. Pomoz mi přijmout rozdílnosti mezi lidmi a nemyslet si, že všichni musí vnímat věci přesně tak, jako já. Dej mi zvítězit nad mým kritickým postojem. Ve jménu Ježíše Krista. Amen.“

Přestaň být tak kritický (4)

4 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Kdybych se … chtěl líbit lidem…“ Galatským 1:10

Několik důležitých postřehů:

  1. Kritika je často sebestředná. Oswald Chambers napsal: „Chraň se všeho, co by tě vyvyšovalo nad druhé.“ To je ale přesně to, co kritičnost činí. Staví tě do pozice „znalce“ a navíc ti poskytuje pocit uspokojení, žes druhé „odhalil“. Pro tvoje okolí je daleko těžší vidět tvůj vlastní život v pravém světle, protože jim neustále svítíš do očí světlem kritiky. Je-li toto tvým životním postojem, prozrazuješ jím na sebe jedno: „Myslím si, že nejsem v tomto světě schopen něčeho dosáhnout, tak budu alespoň dělat, že vím, jak byste to měli dělat vy.“ Jakub napsal: „Tak tomu být nemá…“ (Jakub 3:10). A Pavel řekl: „Milujte se … v úctě dávejte přednost jeden druhému“ (Římanům 12:10).
  2. Kritika může zlomit srdce. Představ si, jak se musel cítit Mojžíš, když se jeho bratr a sestra náhle obrátili proti němu. Naši nejbližší vidí náš život zblízka, proto jsme na jejich kritiku citlivější. Někdy my, jako rodiče, upevňujeme ve svých dětech nejistotu, protože jim vytváříme domov prosycený kritikou. Možná při čtení těchto slov slyšíš hlas svého nejtvrdšího kritika – tvého rodiče – který tě soustavně srážel. Jeho slova ti znějí v srdci: „Nestojíš za nic! Nikdy z tebe nic nebude!“
  3. Jak reagovat na kritiku? Pavel odpovídá: „Kdybych se … chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým“ (Galatským 1:10). Nenaslouchej svým kritikům, soustřeď se na to, co si o tobě myslí Bůh, a tvůj život dostane křídla. Při konečném zúčtování záleží stejně jen na jeho soudech.

Přestaň být tak kritický (3)

3 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… projevujte si navzájem uctivost.“ Římanům 12:10, B21

Kritický postoj nemusí hned zničit tvůj vztah s Bohem, rozhodně ale naruší tvou schopnost zakoušet Boží lásku, blízkost a požehnání. Všimni si, že to byl Bůh, kdo ranil Mirjam malomocenstvím. Začalo to kritizováním jejího bratra Mojžíše a skončilo tak, že si musela prožít důsledky svého narušeného vztahu s Hospodinem. Proč? Protože Bůh vidí, jak spolu navzájem jednáme! Možná se divíš, proč z toho Bůh dělal takový problém. Protože, když se rozhodneš pro hřích, volíš si k němu i utrpení. Všechno, co Bůh nazývá hříchem, je pro tebe bolestivé – úplně všechno. Jestliže Bůh říká: „Nedělej to,“ ve skutečnosti to znamená: „Neubližuj si.“ Jestliže říká: „Nekritizuj,“ nepokouší se tě připravit o zadostiučinění opravit nedbalost někoho jiného. Říká tím pouze, že tvůj kritický postoj bude v rozporu s tím, proč tě stvořil a povolal. Ryby stvořil k plavání, ptáky k létání a tebe, abys měl obecenství s ním; a kritický duch toto obecenství narušuje. Dokonce i lidé, kteří se nepovažují za zvlášť nábožensky založené, jsou si vědomi negativních dopadů kritičnosti. Doktor David Fink, autor knihy „Uvolnění nervového napětí“, zkoumal tisíce mentálně a emočně labilních lidí. Pracoval se dvěma skupinami – s těmi, kdo byli ke stresu náchylní, a s těmi, kdo stresu dokázali odolávat. Nakonec objevil, že skupina stresujících se lidí se skládala z notorických vyhledávačů chyb a věčných kritiků všeho. Na druhé straně ti, kdo byli stresu odolní, uměli druhé lidi přijímat a tolerovat. Není žádných pochyb o tom, že zlozvyk kritičnosti je sebedestruktivní. Nikdy se touto cestou nevydávej.

Přestaň být tak kritický (2)

2 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… zdržuj jazyk od zlého…“ 1. Petrova 3:10

Bůh káral Mojžíše kvůli chybám, které udělal. Kvůli jedné z nich mu dokonce zabránil vstoupit do zaslíbené země. Nedovolil však nikomu jinému, aby Mojžíše kritizoval. Ani jeho sestře Mirjam. Co se z toho můžeme naučit?

  1. Všichni jsme schopní upadnout do kritického postoje. Mirjam měla skvělé vlastnosti. Zachránila Mojžíšovi život, když byl malým dítětem. Složila chvalozpěv, jímž Izraelci oslavili přechod moře. Přesto za svůj kritický postoj zaplatila vysokou cenu – byla zasažena malomocenstvím.
  2. Když tě ovládá hněv, stáváš se kritickým. „Mirjam … mluvila proti Mojžíšovi kvůli kúšské ženě…“ (4. Mojžíšova 12:1). Byl to pravý důvod? Nikoli. Řekli totiž: „Což Hospodin mluví jenom prostřednictvím Mojžíše? Což nemluví i naším prostřednictvím?“ (4. Mojžíšova 12:2). Mojžíšova manželka byla jen zástupným problémem; ve skutečnosti žárlili na jeho úspěch. Vadilo jim, že se všechna pozornost soustřeďovala na něho.
  3. Pokaždé, když se ti něco podaří, přijde i kritika. Bible říká: „Mojžíš … byl nejpokornější…“ (4. Mojžíšova 12:3). Přesto ani on nebyl imunní vůči zraněním ze strany samozvaných kritiků. S tebou to nebude jiné. Po celý tvůj život budou existovat ti, kdo na tvém jednání najdou chyby. Hoď to za hlavu a jdi dál.
  4. Pokud jsi byl kritický ty sám, čiň pokání. Áron přiznal, že zhřešili, a prosil Mojžíše: „… nenech nás pykat za hřích, jehož jsme se ve své pošetilosti dopustili“ (4. Mojžíšova 12:11). Tehdy Bůh projevil své milosrdenství a Mirjam uzdravil. Většina z nás by kritičnost zařadila spíše mezi slabosti, Bůh ji ale považuje za skutečný, i když v dobré víře spáchaný hřích. Proto existuje jen jeden způsob, jak se s hříchem kritičnosti vypořádat: činit pokání a přestat s ním.

Přestaň být tak kritický (1)

1 Úno 2016 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… hřích, jehož jsme se ve své pošetilosti dopustili.“ 4. Mojžíšova 12:11

Když Hospodin slyšel Mirjam, jak kritizuje svého bratra Mojžíše kvůli ženě, kterou si vybral, ranil ji malomocenstvím. Možná, žes vyrůstal v rodině, kde se pořád viděly jen chyby, a teď sám sebe slyšíš, jak mluvíš se svými dětmi stejným způsobem. Nedokážeš se radovat z Božího požehnání, protože tě naprogramovali na kontrolování, puntičkářství a posuzování, zpravidla negativní. Bible varuje: „Chceš-li milovat život a vidět dobré dny, zdržuj jazyk od zlého…“ (1. Petrova 3:10). Definice slova „kritičnost“ zní: zaměřovat se na vnímání chyb druhých a při tom nemyslet na jejich dobro. To by tě mělo vést k zastavení a zamyšlení. Především slovo „vnímání“. Naše vnímání je často nepřesné; vždy jsou tu okolnosti, kterým nemůžeš porozumět. Dále slovo „zaměřovat se“. Máme tendenci stále žehrat „to neděláš dobře“ nebo „to bys měl dělat jinak“. Možná si říkáš: „Jsem analyticky založený člověk, přece mě tak stvořil Bůh.“ To je v pořádku. Problém ale nastává, když se začneš zabývat svými analýzami natolik, že se z toho stane návyk. Říkáš: „Jak ale mohu někomu pomoct, když se nebudu zabývat tím, co dělá?“ Proto je tak důležitý závěr definice „při tom nemyslet na jejich dobro“. Upozorňovat na něčí chyby není špatné, pokud tím druhé nesoudíš, ale chceš jim pomoci najít řešení. Znamená to tedy, že může být přínosné mluvit o tom s někým třetím? Pouze tehdy, končí-li váš rozhovor slovy: „Pojďme se za to modlit, uchovejme to v důvěrnosti a snažme se pomoci.“

O SPKD

Slovo mělo v historii vždy mimořádný význam. Sloužilo nejen jako základní mluvený nebo psaný prostředek pro vyjádření lásky, ale stávalo se i nástrojem pro prosazování vlastních ambicí a mocenské síly. V současné konzumní společnosti, žijící spíše ve virtuálním světě než na pevných a skutečných hodnotách, se funkce slova velice rychle mění. Slovo ztrácí na závaznosti, mizí rovina mezi pravdou a lží a nedodržet dané slovo zase tak moc nevadí.

I přesto zde máme Slovo, které je vždy pravdivé a věčně platné. Bible – Boží Slovo je darem od Boha, který nám ukazuje svoji velikou lásku a proměňuje Slovem životy lidí. Stejně tak nám Boží Slovo často poradí ve sporném okamžiku našeho života, jak se správně rozhodnout. Boží Slovo dává život, Boží Slovo uzdravuje, Boží Slovo dává pokoj.

Dopřejte si tedy na našich stránkách každodenní zamyšlení nad Božím Slovem a nechte ho proudit do svého srdce.

Nechť přinese pokoj a radost vám všem.


Odkazy na weby s ikonou

Víra, křesťanství, náboženství