Buď pevný

31 Čvc 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Hle, ‚blahoslavíme ty, kteří vytrvali‘.“ Jakub 5:11

Američtí průzkumníci Lewis a Clark během své slavné expedice čelili neuvěřitelnému strádání. Když se dostali k řece Missouri, mysleli si, že mají nejhorší za sebou; a potom uviděli Skalisté hory! Místo očekávané snadné plavby po proudu tu byla nejtěžší výzva: vzdát to, nebo začít šplhat! Když o tom později přemýšleli, uvědomili si, že pokoření Skalistých hor jim dalo sebedůvěru potřebnou k tomu, čím procházeli později. Scott Peck, autor knihy „Nevyšlapanou cestou“, napsal: „Právě tím, že se setkáváme s problémy a řešíme je, rosteme duševně i duchovně. Moudří lidé se naučí nebát se, ale vítat bolest přicházející s problémy.“ Sociologové studující odolnost, tj. schopnost začínat znovu, říkají, že lidé zvládají trauma dvěma způsoby. Buď to vzdají, protože se bojí, nebo rostou tím, že rozvíjejí svou schopnost trauma zvládat. V čem spočívá rozdíl? Místo toho, aby se chovali jako oběti, houževnatí lidé:

  1. Přijímají zodpovědnost za svůj život.
  2. Odmítají vzdát se svých hodnot.
  3. Zaměřují se na své cíle.

Noel Evans řekl: „Výzva je jako drak, jenž má v tlamě dárek. Zkroť draka a dárek je tvůj.“ Nechat něčeho je vždycky snazší než vydržet. Ale vytváří to vzorec, jenž je obtížné prolomit; vzorec, v němž ti nebude dobře. Takže pokud máš pocit, že „tento vztah je příliš obtížný, chci jej ukončit,“ nebo „tato práce není to, co jsem čekal, odcházím“, pamatuj, že odolnost buduješ tehdy, když zůstáváš věrný v situacích, které nemáš rád a nemůžeš je změnit. Proto je v Bibli napsáno: „Hle, ‚blahoslavíme ty, kteří vytrvali‘“ (Jakub 5:11).

Prst Boží (4)

30 Čvc 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.“ Jan 8:6

Prst Boží v očištění. Jednoho dne farizeové přivedli ke Kristu ženu. Byla přistižená při cizoložství a oni očekávali, že ji Ježíš odsoudí. On se ale místo toho „… sklonil a psal prstem po zemi“ (Jan 8:6). Jako kdyby je neslyšel. To je ten nejlepší příklad toho, jaký Ježíš je! Sklonil se, aby se ztotožnil s obětí v jejím zahanbení a odmítl naslouchat slovům jejích žalobců. A pak je jedinou větou rozehnal: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem“ (Jan 8:7). Au! Potom jí ten, jenž nepřišel proto, aby nás zničil, ale proto, aby nás vybudoval, řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ (Jan 8:11). Otázkou je, kde měla najít sílu žít takovým způsobem? V Kristu! On nás zmocňuje k tomu, abychom mohli naplnit jeho přikázání. Řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života“ (Jan 8:12). Ježíš vidí v každém plevelu potenciální růži, v každém pochybovači potenciálního věřícího a v každém hříšníkovi potenciálního svatého. Přestaň poslouchat hlasy, které tě odsuzují. Přestaň se obviňovat za svá selhání. Přijď k Ježíši; On tě očistí, učiní tě neporušeným a dá ti život, po němž jsi vždycky toužil. Už nemusíš žít pod satanovou vládou. Ježíš řekl: „Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království“ (Lukáš 11:20).

Prst Boží (3)

29 Čvc 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… dal mu dvě desky svědectví; byly to kamenné desky psané Božím prstem.“ 2. Mojžíšova 31:18

Prst Boží v kameni. Proč Bůh vyryl Desatero do kamene, co myslíš? Protože jeho principy jsou trvalé a neměnné. Přemýšlíš o tom, co bude se všemi těmi lidmi, kteří nikdy neslyšeli Boží Slovo? Jak je bude soudit? Pavel na to odpověděl: „Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají. Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí“ (Římanům 2:14–15). Tvoje svědomí funguje jako kompas. Když se jím budeš řídit, povede tě správně. Ale když odmítneš jeho varování, jeho hlas bude tišší a tišší, až ho nakonec neuslyšíš. To je nebezpečný stav. Pavel napsal: „… a zachoval si víru i dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli, a tak ztroskotali ve víře“ (1. Timoteovi 1:19). Představ si, jak stojíš na mostě, házíš kamínky do rybníka a díváš se, jak vlnky postupují ke břehu. Takový malý kamínek, a podívej, co dokáže vyvolat! Ale v zimě, když stejný rybník zamrzne, můžeš po něm jezdit nákladním autem. Tvoje svědomí funguje podobně. Když vytrvale neposloucháš Boha, tvé srdce ztvrdne (zamrzne) a ty už neslyšíš, jak k tobě Bůh mluví. Pavel napsal: „Proto i já se vždy snažím zachovat neporušené svědomí před Bohem i lidmi“ (Skutky 24:16). To je dobré životní pravidlo, podle nějž bys měl žít!

Prst Boží (2)

28 Čvc 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Věštci tedy řekli faraónovi: ‚Je to prst Boží.‘“  2. Mojžíšova 8:15

Prst Boží v neštěstí. Když Bůh seslal záplavu komárů a faraónovi věštci to nedokázali zopakovat, křičeli strachy: „To je prst Boží!“ Nakonec to faraónovi došlo: „Možná, že se mi Bůh snaží něco říct.“ Neštěstí, jež postihlo Egypt, bylo přímým důsledkem toho, že se faraón vzpíral Bohu. Mojžíš před ním desetkrát stál s Božím slovem a říkal: „Propusť můj lid.“ Všimni si, že Bůh žádal pouze o to, co mu právoplatně náleželo. Co myslíš, že žádá od tebe? Teprve když řekneš Bohu „ano“, začnou se věci ve tvém životě ubírat správným směrem! Pokud v neúspěších a nezdarech, jež prožíváš, uvidíš Boží záměr, můžeš je ve výsledku proměnit v odrazový můstek k požehnání. Žalmista napsal: „Bože, tvá cesta je svatá…“ (Žalm 77:14). Potom dodal: „Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka…“ (Žalm 77:20). Svatyně, nebo bouře! Bůh tě provede buď snadnou cestou, nebo obtížnou. Pokud odmítneš naslouchat jeho hlasu ve svatyni, bude k tobě mluvit v životních bouřích. Faraón se bouřil proti Božímu prozřetelnému jednání a stálo ho to království i život. Nepřehlédni tuto lekci! Bůh chce to, co mu náleží, to, co si koupil, za co na Kalvárii zaplatil. Chce právoplatné místo ve tvém životě, a to je místo první. Ty si můžeš vybrat: můžeš se proti němu vzbouřit, nebo odpovědět na jeho lásku. Jestliže cítíš, že Bůh teď klepe na tvoje srdce, je to proto, že tě chce zachránit, použít si tě a požehnat ti. Pokud jsi moudrý, řekneš mu „ano“.

Prst Boží (1)

27 Čvc 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů…“ Žalm 8:4

Podívejme se na prst Boží v Písmu: Prst Boží ve stvoření. Žalmista David řekl: „Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil: Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?“ (Žalm 8:3–4). Bible nám v úvodu sděluje: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“ (1. Mojžíšova 1:1). V době, kdy mnozí zpochybňují inspiraci a neomylnost Bible, musíme své děti učit, kdo stvořil vesmír, kdo ho řídí a komu je každý z nás konečně zodpovědný. Jurij Gagarin, první ruský kosmonaut, jenž letěl do vesmíru v roce 1961, se chvástal: „Díval jsem se a díval, ale Boha jsem neviděl.“ Víš co? Jednoho dne Boha uvidíme. Všichni před ním budeme stát a Bůh nás bude soudit (viz Římanům 14:11–12). Víra a rozum nemusí jít nutně proti sobě. Když ti rozum brání udělat další krok, víra nadále funguje, protože tě spojuje s Bohem. Hvězdy přesvědčily Davida o Boží existenci. Říká se, že kdybys počítal hvězdy rychlostí 125 hvězd za minutu, trvalo by dva tisíce let spočítat jenom ty v naší Mléčné dráze. Bylo by potřeba deseti miliard lidských bytostí, stojících bok po boku vedle sebe, aby překlenuli průměr normální hvězdy. Úžasné, že? Pavel říká: „Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu“ (Římanům 1:20). Když se rozhlédneš, uvidíš Boha pracovat všude, i ve svém vlastním životě.

Večeře Páně

26 Čvc 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“ 1. Korintským 11:24

Podívejme se na tři důvody, proč se potřebuješ účastnit Večeře Páně:

  1. Večeře Páně tě vede k přemýšlení o milosti. Nikdo z nás nebude jednou stát v nebi a neřekne: „Podívejte se, čeho jsme Ježíš a já dosáhli.“ Kdybys zaplatil třeba jen jediný haléř svého dluhu za hřích, stal by ses spoluvykupitelem společně s Kristem. To je urážka kříže! (viz Efezským 2:8–9). Autor chvalozpěvů Horatio Spafford napsal: „Můj hřích, ó jak dokonalé štěstí, jak nádherná myšlenka! Můj hřích byl přibit na kříž; všechen, ne jen jeho část, a já jej již nenesu. Chval Pána, chval Pána, chval Pána, má duše!“
  2. Večeře Páně tě vede k citlivosti vůči hříchu. „Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije. Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Pána, jí a pije sám sobě odsouzení“ (1. Korintským 11:28–29). Bojíš se, že když zhřešíš a zúčastníš se Večeře Páně, budeš pít nápoj zatracení? Ne, jde o způsob, jak přistupuješ k Bohu. Nemusíš se vyhýbat kalichu; musíš jen vyznat svůj hřích a potom s vděčností zhluboka pít.
  3. Večeře Páně tě vede k očekávání Kristova návratu. „Amen pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu pít nový kalich v Božím království“ (Marek 14:25). Každá Večeře Páně tě vede o krok blíž k té největší Večeři: k Beránkově svatební hostině v nebi (viz Zjevení 19:7). Chystáš se tam být?

Čí zprávě uvěříš?

25 Čvc 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„… v zemi přebývej a zachovávej věrnost.“ Žalm 37:3

Frank Furedi chtěl zdokumentovat narůstající využívání strachu v médiích, proto spočítal výskyt výrazu „nebezpečí“ v britských novinách. V roce 1994 se tento termín objevil 2 037krát. Do konce následujícího roku se množství zdvojnásobilo. Během roku 2000 byl výraz „nebezpečí“ vytištěn více než 18 000krát. Opravdu se během šesti let nebezpečí ve světě zdevítinásobilo? Nebo se k nám prostě špatné zprávy dostávají rychleji, v reálném čase? Informační přetížení způsobilo vznik té nejnemocnější generace, jakou kdy lidstvo poznalo. Antidepresiva a uklidňující prostředky užívají nejen dospělí, potřebují je i děti, a dáváme je dokonce i našim domácím mazlíčkům! Díky Bohu za rozšiřování medicínských poznatků, ale vtírá se otázka, jak to dělali lidé za starých časů? Co dělali, když byli ve stresu? Tady jsou slova, s nimiž se mnozí každé ráno probouzeli, a se kterými každý večer usínali: „Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm, kdo jednají podle. Uvadají rychle jako tráva, jak zelené býlí zvadnou. Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost. Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce … Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle … Hospodin je spása spravedlivých, záštitou v čas soužení jim bývá. Hospodin jim pomáhá a vyváznout jim dává, dá jim z moci svévolníků vyváznout a zachrání je, protože se k němu utíkají“ (Žalm 37:1–7, 39–40).

Co se stalo Démasovi? (2)

24 Čvc 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Démas mě totiž opustil…“ 2. Timoteovi 4:10

Znovu si položme otázku: „Co se stalo Démasovi?“

  1. Vadila mu klesající Pavlova prestiž? Když Pavel přišel do města, začala církev prudce růst, ale zároveň prudce vzrostly i nepokoje. V jednom městě nově obrácení křesťané vynášeli ven pornografické knihy a čarodějnické artefakty a pálili je na náměstí. Tím Pavel vůbec nebodoval u vydavatelů a výrobců! Měl sociální postavení malomocného ve zdravé části města. Ale kdo řekl, že život křesťana má být snadný? Ježíš ne! „Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí“ (Jan 15:18–19). Útok je znamením respektu; znamená to, že jsi nebyl poražen. Opravdu, úroveň útoku, jemuž čelíš, je ukazatelem úrovně Božího požehnání, které na tebe čeká potom.
  2. Nesnášel vzrůstající odpor vůči Pavlovi ze strany vyznávajících křesťanů? Jeden člověk se zeptal svého přítele: „Jak se k tobě chová svět?“ Ten odpověděl: „Svět se ke mně chová dobře, ale svatí mi působí potíže!“ Církev Pavla někdy finančně podporovala, jindy musel šít stany, aby se uživil. Jak na to reagoval? „Já velmi rád vynaložím všecko, ano vydám i sám sebe pro vaše duše. Když vás tak velice miluji, mám snad za to být méně milován?“ (2. Korintským 12:15). Pavlovou spalující životní touhou bylo, „… abychom se mu (Kristu) líbili…“ (2. Korintským 5:9). Je to i tvoje touha?

Co se stalo Démasovi? (1)

23 Čvc 2014 Kategorie: Každodenní zamyšlení

„Démas mě totiž opustil…“ 2. Timoteovi 4:10

Pavel zde napsal jednu z nejsmutnějších vět v Písmu: „Démas mě totiž opustil, protože více miloval tento svět…“ (2. Timoteovi 4:10). Běžec zakopnul. V životě věřícího zhaslo světlo. Proč?

  1. Vadilo mu, že jako křesťan měl nálepku menšiny? Říká se, že v dějinách církve prý existovali dva Martinové Lutherové. Oba přijali stejné zjevení týkající se ospravedlnění vírou jako jediné cesty ke spasení. Ten první to napsal a ukryl do klášterní zdi, protože se bál vládní moci. Ten druhý to přitloukl na dveře chrámu Všech svatých ve Wittenbergu a spustil reformaci. Kristus zaslíbil, že naše poselství bude mocné, ale ne vždy populární: „Neboj se, malé stádce…“ (Lukáš 12:32). Nos svůj statut menšiny jako odznak cti!
  2. Nebo ho sťal nějaký doktrinální meč? My máme poselství, které lidé potřebují slyšet, ale ne vždy mu chtějí naslouchat. Dokonce ani někteří křesťané ho nechtějí slyšet. „Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: ‚To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?‘… Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili“ (Jan 6:60–66). Možná si myslíš, že když budeme vůči lidem příliš přísní, ztratíme je. Pokud budeme zákoničtí, opravdu je ztratíme, ale pokud budeme bibličtí, budeme budovat Boží muže a ženy, kteří budou zářit jako světla v temném světě. Ježíš řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými“ (Jan 8:32). Někdy je to tak, že než pravda lidi osvobodí, pořádně je semele! Přesto ji musíme kázat.

„… a on vstal a vrátil se do města“ Skutky 14:20

Pokud procházíš těžkým obdobím, přečti si tato slova: „Tu se tam objevili Židé … strhli lidi na svou stranu a začali Pavla kamenovat. Když si mysleli, že je mrtev, vyvlekli ho z města. Ale učedníci ho obstoupili a on vstal a vrátil se do města“ (Skutky 14:19–20). Všimni si dvou frází: „když si mysleli, že je mrtev“ a „on vstal“. Pavla kamenovali, ale neumlčeli; byli jej, ale neporazili. „Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradní, ale nejsme v koncích; jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi“ (2. Korintským 4:8–9). Představ si satana, jak stojí nad Pavlem a odpočítává mu jako rozhodčí boxerovi sraženému k zemi. Při číslu devět Pavel vstává a říká: „Možná jsem byl sražen dolů, ale nejsem mimo hru!“ Byl umíněným optimistou, jenž uměl sám sebe povzbuzovat; věděl, jak pozvednout sebe i lidi kolem. Jednoho dne, v zápalu boje, poslali nepřátelé lordu Nelsonovi vzkaz, aby se vzdal. On vzal teleskop, podíval se jím a prohlásil: „Nevidím žádný důvod ke kapitulaci!“ Během druhé světové války Churchill varoval Francouze, že pokud to bude nutné, bude Británie bojovat samostatně. Francouzští generálové mu poslali telegram, v němž stálo: „Během tří týdnů bude mít Anglie zakroucený krk jako kuře.“ Churchill se nezalekl a rozhlasem vyhlásil do éteru: „My se nikdy, nikdy nevzdáme!“ Vytáhl Británii z bahna! Po válce Churchill mluvil v kanadském parlamentu. Měl svůj typický buldočí výraz, mával tím telegramem a řekl: „Jo, nějaké kuře a nějaký krk!“ Dnešní slovo pro tebe je: znovu vstaň, Bůh je na tvé straně.

O SPKD

Slovo mělo v historii vždy mimořádný význam. Sloužilo nejen jako základní mluvený nebo psaný prostředek pro vyjádření lásky, ale stávalo se i nástrojem pro prosazování vlastních ambicí a mocenské síly. V současné konzumní společnosti, žijící spíše ve virtuálním světě než na pevných a skutečných hodnotách, se funkce slova velice rychle mění. Slovo ztrácí na závaznosti, mizí rovina mezi pravdou a lží a nedodržet dané slovo zase tak moc nevadí.

I přesto zde máme Slovo, které je vždy pravdivé a věčně platné. Bible – Boží Slovo je darem od Boha, který nám ukazuje svoji velikou lásku a proměňuje Slovem životy lidí. Stejně tak nám Boží Slovo často poradí ve sporném okamžiku našeho života, jak se správně rozhodnout. Boží Slovo dává život, Boží Slovo uzdravuje, Boží Slovo dává pokoj.

Dopřejte si tedy na našich stránkách každodenní zamyšlení nad Božím Slovem a nechte ho proudit do svého srdce.

Nechť přinese pokoj a radost vám všem.


Odkazy na weby s ikonou

Víra, křesťanství, náboženství