„Kdo vyjde ze dveří tvého domu ven, jeho krev padne na jeho hlavu…“ Jozue 2:19
Byla v bezpečí, pokud zůstávala ve svém domě. Než Jozue porazil Jericho, poslal dva zvědy na průzkumnou misi. Tehdy potkali Rachab a ona se s nimi spřátelila. Výsledkem bylo, že jí dali jasně červený provaz, aby ho pověsila
„Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života…nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi…nýbrž převzácnou krví Kristovou.“ 1. Petrova 1:18-19
To, čemu věřila, zůstalo stát, zatímco to, čemu věřili všichni ostatní, padlo. Čemu Rachab věřila? Své morálce? Ne, Bible říká, že byla nevěstka. Své národnosti? Ne, byla nežidovského původu, a proto byla vyloučena z Abrahamových
„Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji…“ Jeremiáš 29:11
Zatímco se všichni ostatní připravovali na boj, ona se připravovala na vzdání se. Rachab se nějak dozvěděla o věcech, které Bůh vykonal pro Izrael; že proměnil Rudé moře v červený koberec, že proměnil
„…Rachab věřila…a nezahynula s nevěřícími.“ Židům 11:31
Po několik dalších dní prozkoumejme příběh nevěstky Rachab. Žila v civilizaci odsouzené ke zkáze. Bůh řekl Abrahamovi: „A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného držení zemi…tu celou zemi kenaanskou“ (1. Mojžíšova 17:8). Protože Rachab bydlela na „hradbách“ Jericha, v určitém smyslu žila na „pokraji zkázy“.
„Koho Pán miluje, toho přísně vychovává…“ Židům 12:6
Bible říká: „Což jste zapomněli na slova, jimiž vás Bůh povzbuzuje jako své syny: ,Synu můj, podrobuj se kázni Páně a neklesej na mysli, když tě kárá. Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.‘ Podvolujte se jeho výchově; Bůh