„Láska … se stará o druhé víc než o sebe.“ 1. Korintským 13:4, přel. z angl.
Chcete-li být ve vzájemném vztahu šťastní, musíte dávat jeden druhému dostatek prostoru. A musíš si být jist, že ho druhému opavdu dopřáváš. Někdo řekl: „Pokud máš něco rád, dej tomu svobodu. Jestliže se ti to vrátí, zůstane ti to na celý život. Pokud se to nevrátí, nikdy jsi to neměl na prvním místě.“ Když neustále prahneš po něčích citech a snažíš se na nich lpět, vytváříš něco, čeho se sám bojíš – odstup. Svým přeháněním ho odháníš. Stejně jako topící člověk chňapne po čemkoli, co plave, včetně toho, kdo jej jde zachraňovat, ustrašený milující se snaží udržet toho, kdo se pokouší od něho vymanit. Ten se pak tím zoufaleji snaží dostat pryč.
Vypráví se příběh o chlapci, který chtěl chodit s krásnou dívkou, ale ona ho nechtěla. Rozhodl se, že se k jejímu srdci dostane poštou, a tak jí začal každý den psát zamilované dopisy. Když nereagovala, psal jí tři dopisy za den. Během jediného léta jí napsal přes sedm set dopisů. Jeho záměr mu nevyšel – vdala se za listonoše!
Když budeš působit příliš úzkostlivě a stále budeš dotyčnému nablízku, druhého to spíše od tebe odpudí, než by ho to přitáhlo. Láska je jako květina, když ji budeš žmoulat v ruce, umře, ale když jí dáš volnost, rozkvete. Je pouze jediný, kdo tě může změnit, a to je Bůh. Budeš-li duchovně zdravý, budeš zdravý i emocionálně, a tehdy bude pravděpodobnější, že se tvé potřeby naplní. Pavel říká: „Láska … se stará o druhé víc než o sebe“ (1. Korintským 13:4, přel. z angl.).