„Zahojím a vyléčím tvé rány.“ Jeremiáš 30:17
Když Philip Yancey oslovil sbor studentů na Technické univerzitě ve Virginii po strašné střelbě, po které zbylo třicet dva mrtvých a dalších dvanáct zraněných, pravil: „Petr řekl Ježíši: „Pane, ke komu můžeme jít? Ty máš slova věčného života.“ Slyšeli jste: „Věci se zlepší, dostanete se z toho.“ Ti, kteří poskytují takovou útěchu, to myslí dobře, a to, co cítíte nyní, nebudete cítit stále. Jste jiní lidé kvůli tomuto dni. Když zemřeli tři z mých přátel, dostal jsem se k těmto řádkům: „Zármutek se rozpustí jako sníh v květnu,“ jakoby neexistovala taková věc, jako je chladno. Přilnul jsem k tomu, i když mě zármutek smetl jako lavina. Zármutek roztál, ale tak jako sníh se intenzivně vrátil zpět, neočekávaným způsobem, přivolaný zvukem, vůní, zlomkem vzpomínky.“
Yancey pokračoval: „Bolest je znamením života a lásky. Nosím na krku opěru, protože jsem si zlomil krk při nehodě. Nejprve mi zdravotníci odmítli dát léky, protože potřebovali moji reakci. Lékař se mě stále ptal: „Bolí to? Cítíš to?“ Odpověď, kterou zoufale chtěl, byla: „Ano, to bolí, cítím to,“ jako důkaz toho, že moje mícha není poškozená. Bolest je důkazem života, spojení. Při silné bolesti se musí uzdravit dva druhy tkáně: spojovací tkáň a vnější ochranná tkáň. Když se vnější ochranná tkáň vyhojí příliš rychle, pak vnitřní spojovací tkáň se nevyhojí řádně a vede to k pozdějším komplikacím.“
Nepokoušej se o uzdravení sám; skutečné uzdravení zabere čas; uskutečňuje se na místě, kde je Boží přítomnost, Boží pokoj a Boží lidé. Jsi dnes zraněný? Obrať se k Bohu. On slibuje: „Zahojím a vyléčím tvé rány.“