„…a žijte v lásce…“ Efezským 5:2
Velký skotský esejista a historik Thomas Carlyle se oženil se svou sekretářkou, Jane Welsh. Stále pro něj pracovala, ale když onemocněla, Carlyle, který byl hluboce oddán své práci, si toho nevšiml, takže jí nechal stále pracovat. Ale ona měla nádor a nakonec byla odkázána na lůžko. I když ji Carlyle skutečně miloval, zjišťoval, že nemá moc času, který by s ní strávil, ani jí neposkytoval mnoho pozornosti. Potom zemřela. Po pohřbu šel Carlyle nahoru do Janina pokoje, všiml si jejího diáře ležícího na stole, vzal ho a začal číst. Na celé jedné stránce napsala jedinou větu: „Včera se mnou strávil hodinu a cítila jsem se jako v nebi, tolik ho miluji.“ Realita, vůči které byl tak slepý, se nyní ukázala s drtivou zřetelností. Byl příliš zaneprázdněn na to, aby si všiml, jak moc pro Jane znamenal. Vždycky byl příliš zaměstnán svou prací a jednoduše si jí nevšímal. Neviděl její utrpení. Neviděl její lásku. Otočil na další stránku a četl slova, na která nikdy nezapomněl: „Naslouchala jsem celý den, abych zaslechla jeho kroky v hale, ale nyní je pozdě a tuším, že dnes nepřijde.“ Položil její diář zpět na stůl a vyběhl ven z domu. Přátelé ho našli pokrytého blátem u čerstvého hrobu. Jeho oči byly rudé od pláče, slzy se mu kutálely po tvářích. „Kdybych byl býval věděl, kdybych byl býval věděl,“ plakal. Po Janině smrti se Carlyle už příliš nepokoušel psát znovu. Zanedbáváš své milované?