„Milujte se navzájem bratrskou láskou…“ Římanům 12:10
Někdy obhajujeme nedostatek lásky, laskavosti, jemnosti, trpělivosti a všeho ostatního „ovoce Ducha“ jménem produktivity a pilné práce. Ale nemůžeme to uvést do souladu s Kristovým učením. On řekl: „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi…“ (Matouš 7:12). Kdy jsi naposledy odbočil ze své cesty, abys někomu pomohl a neočekával nic na oplátku?
Matka Tereza řekla: „Den, který prožijeme, aniž bychom projevili lásku druhým, je dnem, který nestojí za to, abychom ho prožili.“ Milovat lidi musí být způsob života, pevný postoj, každodenní závazek.
William Barcley řekl: „Více lidí bylo přivedeno do církve skrze laskavost skutečné křesťanské lásky, než skrze všechna teologická tvrzení na světě. A mnoho lidí církev odpudila tvrdostí a nepříjemností takzvaných křesťanů, více než všemi nejistotami ve světě.“ Zastavil ses někdy a zamyslel nad tím, že všechna ta malá roztrpčení, která se ti každý den staví do cesty, jsou pouze Bohem danou příležitostí stát se podobnějším Kristu?
Před lety Chuck Swindoll napsal: „Co Pán dělá, aby mi pomohl rozšířit mé obzory a pomohl mi vidět, jak jsem sobecký? Je to velmi jednoduché: dává mi čtyři živé děti, které chodí po špičkách, mačkají oblečení, rozlévají mléko, olizují okna auta a upouštějí lepkavé sladkosti na koberec…mít nesobecký postoj je něco, co se velmi dotýká jádra naší existence. To znamená, že jsme ochotni vzdát se vlastního pohodlí, vlastních priorit, našeho časového rozvrhu a našich tužeb kvůli prospěchu druhých. A to nás vede zpět ke Kristu.“