„Posilni ho…“ 5. Mojžíšova 1:38
Někteří z nás, kteří jsou „samočinní startéři“, potřebují malé nebo žádné ocenění; zbytek lidí potřebuje ocenění pravidelně. Bůh řekl Mojžíšovi, aby povzbudil Jozueho, svého nástupce, protože měl velký úkol. Dokonce i Pavel potřeboval ocenění. „…všude jen tíseň… Ale Bůh, který těší sklíčené, potěšil i nás příchodem Titovým“ (2. Korintským 7:5-6).
Když projevuješ ocenění, děláš Boží práci! Myslíme si o lidech úžasné věci, ale neřekneme jim to. Ocenění funguje jenom tehdy, když ho vyjádříš!
Jeden psycholog mluvil se synem jednoho úspěšného podnikatelského magnáta. Ten chlapec odmítl převzít po otcově smrti rodinný podnik, přestože by to z něj udělalo boháče. Chlapec to vysvětlil: „Nechápete, jaký vztah jsem měl se svým otcem. Byl to muž, který se přetěžoval a dostal se nahoru tvrdým úsilím. Jeho cílem bylo naučit mě nezávislosti a myslel si, že ten nejlepší způsob, jak mě to naučit, bylo nikdy mě nepovzbudit, ani nepochválit. Každý den jsme hráli s míčem na dvoře. Hlavní myšlenkou bylo, abych chytil míč desetkrát po sobě, aniž by jedinkrát spadnul. Chytil jsem ho osmkrát nebo devětkrát, ale vždycky při desátém hodu dělal všechno možné, abych to nechytil. Hodil ho na zem nebo přes mou hlavu, takže jsem neměl nejmenší šanci ho chytit.“ Pak plačtivě přestal a řekl: „Proto se musím dostat pryč; chci chytit ten desátý míč!“ Tento mladý muž vyrůstal s pocitem, že nikdy nemůže být dost dobrý na to, aby udělal radost otci.
Zní ti to povědomě? Bible říká: „Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost“ (Přísloví 12:25). Proto projevuj ocenění.