„…dát jim místo popela na hlavu čelenku…“ Izaiáš 61:3
Číňané mají zajímavý symbol pro slovo „krize“; označuje obojí, nebezpečí i příležitost. Když jde o nastavení vysoké laťky a výsledek je nejistý, smysl se může vynořit z bolesti jako krása z popela. Ale opravdové uzdravení nemůže začít, dokud se nepostavíš skutečnosti a nevyjádříš svou bolest. To znamená udělat to, co udělal David – dal to Bohu: „Dlouho ještě musím sám u sebe hledat rady, strastmi se den ze dne v srdci soužit?“ (Žalm 13:3). Nutným prvním krokem k uzdravení je postavit se čelem pravdě, to je první krok k celistvosti. Ti, kteří rostou v krizích, se naučí, které naděje, sny a očekávání jsou změněny touto zkouškou. Poznají, kde je zapotřebí opravy a potom vytvoří „plán cest“ pro budoucnost. Nejdříve budeš mít dojem, že nic už nikdy nebude stejné. To je normální. Možná budeš muset udělat změny v tom, jak pracuješ, kde budeš trávit svůj čas odpočinku a v jakém vztahu budeš vůči své rodině a přátelům. Pro krizi je charakteristické, že narušuje tvůj svět. Ale existují také síly, které můžeš najít hluboko ve svém nitru, kde máš skrytou sílu, o které jsi nevěděl, že existuje. Možná se teď necítíš jako odvážný nebo plný naděje, ale to neznamená, že tyto věci nejsou na dosah. I když se dnes necítíš silný, můžeš přijímat sílu od Toho, který silný je. „Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, vysvoboditeli…“ (Žalm 18:3). Postav se okolnostem. Najdi v nich Boha. Jdi za Ním a On ti dá lepší zítřek.