„Nazval jsem vás přáteli…“ Jan 15:15
Ve své knize Praktikování Boží přítomnosti francouzský mnich nazývaný bratr Lawrence navrhuje, abychom se raději modlili krátké konverzační modlitby během dne, než abychom se modlili dlouhé složité modlitby. Kvůli tomu, abychom zůstali zaměření a byli schopni klást odpor našim toulavým myšlenkám, píše: „Neradím vám používat velké množství slov v modlitbě, protože dlouhé rozmluvy jsou často příležitostmi k odchýlení se.“
Jak úžasný pohled! V dnešní době „poruchy pozornosti“ století staré doporučení „nekomplikuj to“ stále funguje. Pavel píše: „…v modlitbách neustávejte“ (1. Tesalonickým 5:17). „Ale jak to mám udělat?“ zeptáš se. Jeden způsob, jak to udělat, je modlit se modlitby dlouhé pouze „jeden dech“, tak jak to dělali velcí svatí a spisovatelé během věků. Vybereš si jednu jednoduchou frázi, která se dá opakovat během jednoho dechu: „Pane, Ty jsi se mnou; jsem na Tobě závislý; chci Tě lépe poznat; pomoz mi více Ti důvěřovat.“ Také můžeš použít krátké fráze z Písma: „Život, to je pro mě Kristus; nikdy mě neopustíš; naplníš všechny moje potřeby.“ Opakuj to, dokud to hluboce nezakoření ve tvém srdci a nezačne se to odrážet ve tvém postoji a jednání. To je dovednost, návyk, který můžeš rozvíjet. Stejně tak jako hudebníci cvičí stupnice každý den kvůli tomu, aby hráli dobře, ty se můžeš cvičit v tom, že budeš přemýšlet o Bohu v různých časových úsecích během dne. „Ale občas necítím Boží přítomnost,“ řekneš. Pokud vyhledáváš pocity, pak nechápeš to důležité. Tvým cílem není pocit, ale neustálé vědomí, že Bůh je vždycky s tebou!