„…přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti…“ Galatským 6:1
Jaký je to „duch“, ve kterém máme někoho obnovit? Zde jsou odpovědi:
1) Duch mírnosti: „…upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti…“ (Galatským 6:1). Pravděpodobně je ten člověk už zraněný a je křehký jako sklo; obviňování pouze zhorší jeho nepříjemný stav. Porozumění a přijetí – ne souhlas – je to, čeho je zde zapotřebí.
2) Duch pokory: „…každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení“ (Galatským 6:1). My všichni jsme „střiženi ze stejné role látky“; všichni jsme schopni to pokazit. Vzpomeň si, Petr řekl Kristu: „Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!“ (Matouš 26:33). A opravdu to tak myslel; nevěřil, že by se to mohlo stát jemu! Musíme si dávat pozor na naše vlastní životy, zkoumat sami sebe a vědět, že my jsme také zranitelní vůči všem druhům pokušení a hříchu.
3) Duch lásky a soucítění. Pavel píše: „Berte na sebe břemena jedni druhých…“ (Galatským 6:2). V tomto oddílu slovo „břemeno“ znamená „těžký náklad“. To znamená být ochoten s dotyčným jít, plakat a pracovat s ním tak dlouho, dokud není obnoven.
Když zraněný nemůže najít milost, lásku a uzdravení v Boží rodině, kam má jít a najít to? Dr. Charles Stanley píše: „Mělo by to být zřetelné z Písma, že naší zodpovědností je obnovit bratry a setry, kteří upadli. Také by mělo být zřejmé, že tato citlivá, choulostivá záležitost musí být zvládnuta s úžasnou péčí, jinak poškodíme naše svědectví pro nevěřící svět.“