„Tu šel do sebe…“ Lukáš 15:17
Máš marnotratné srdce? Podobenství o marnotratném synovi nás učí, že když nasloucháme Bohu, můžeme se vyhnout tragédii; a že když žijeme podle Jeho pravidel, jsme v bezpečí před svými zavádějícími sklony. Ježíš řekl: „Jeden člověk měl dva syny. Ten mladší řekl otci: ,Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá…‘ Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi. Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával“ (Lukáš 15:11-16).
Když Bůh řekne ne, vezmi to vážně. Když táhne zpět za otěže, děkuj Mu. Je lepší být sám a chodit s Bohem, než být obklopen těmi, kteří tě zraňují. Marnotratníku, věci se nezlepší, dokud nezačneš dělat věci Božím způsobem! Jsi ochoten činit pokání a vrátit se zpět domů? Ve třech těsně navazujících podobenstvích v Lukášovi 15 Ježíš poukázal na to, že pastýř šel hledat svou ztracenou ovci, žena šla hledat své ztracené stříbro, ale nikdo nešel hledat ztraceného syna. To proto, že on znal cestu zpět. A stalo se to tehdy, když „šel do sebe“. Ten rebel, který opustil domov se slovy „dej mi“, se pokořil a vrátil se se slovy „odpusť mi“. Když to udělal, jeho otec ho objal a řekl: „…tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen“ (Lukáš 15:24).
Dnes na tebe tvůj nebeský Otec čeká, aby tě přivítal doma.