„Blaze tomu, kdo má pochopení pro nuzného…“ Žalm 41:2
Dokonce i ve špatné ekonomické situaci se mnozí z nás mají stále lépe než jiní. A máme se lépe, než jsme se kdy měli. Možná nám chybí to poslední, největší, nejkvalitnější a nejrychlejší, ale málokdy nám chybí to, co je nutné, že? Bůh nás nechce „udržovat“ v pocitu viny, ale chce, abychom měli „pochopení pro nuzného (pamatovali na něj, myslili na něj)“. Bible říká: „Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane“ (Přísloví 21:13). Může být toto klíč k zodpovězení tvých modliteb? Být pohodlně zajištěn je požehnání, ale nesmíš zapomenout na strádající lidi.
Jaký je Boží postoj k chudým? A co očekává od nás? „Bude-li u tebe potřebný někdo z tvých bratří…nebude tvé srdce zpupné a nezavřeš svou ruku před svým potřebným bratrem… On by kvůli tobě volal k Hospodinu a na tobě by byl hřích“ (5. Mojžíšova 15:7-9). Pomáhání druhým je povinnost, ne možnost. V Písmu bylo skrze desátky postaráno o Boží dílo, Boží služebníky, ale také je dávali „…bezdomovci, sirotku a vdově, aby jedli v tvých branách a nasytili se“ (5. Mojžíšova 26:12).
Bůh řekl: „Když tvůj bratr zchudne a nebude moci vedle tebe obstát, ujmeš se ho jako hosta a přistěhovalce a bude žít s tebou“ (3. Mojžíšova 25:35). Pravda je taková, že jsme byli povoláni k tomu, abychom sytili, poskytli přístřeší a oblékali potřebné (viz Izaiáš 58:5-12). Bůh je soucitný a štědrý vůči chudým, a zaslibuje nám své požehnání, když budeme následovat Jeho příklad.