„Člověče, bylo ti oznámeno…co od tebe Hospodin žádá: …abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.“ Micheáš 6:8
Je chybou zaměřovat se výhradně na to, co můžeš dělat, aniž by ses nejdříve rozhodl, jakým člověkem bys měl být. Tvé nadání možná proslaví tvé jméno, ale tvůj charakter určí, jací lidé se s tebou budou stýkat. Tvé nadání možná ovlivní tvé možnosti, ale tvůj charakter určí tvé dědictví. Co je to charakter? Je to vůle dělat to, co je správné, i když to není snadné. Znamená to předem se rozhodnout, o čem skutečně nemůže být diskuse. Připrav se na to, protože přijde den, kdy takzvaný „postup dopředu“ bude vyžadovat přístupnost ke kompromisům ve věci tvých přesvědčení. Budeš v pokušení věřit, že když jsi jednou dosáhl určité úrovně úspěchu, tyto problémy zmizí. Ne, úspěch věci nezjednodušuje, jen je toho více v sázce. Za co jsi byl jednou pochválen, je nyní prostě očekáváno. Je mnohem snazší získat titul než ho obhájit.
A navíc s úspěchem přichází sklon vidět sám sebe jako konečnou autoritu posuzující co je správné a co špatné. Podívej se kolem a uvidíš, že není neobvyklé najít vůdce, kteří hrají podle jiných pravidel. Opravdu, všechno vypadá jinak z vrcholné pozice! Když jsi jednou opojený úspěchem, začneš věřit, že se tě pravidla netýkají. A to může být osudné. Na konci toho všeho je tvá pověst určena tím, jak jsi známý před lidmi, ale tvůj charakter je určován tím, jakého tě zná Bůh. Řekneš: „Ale proč lpět na něčem, co je zastaralé nebo mě může zpomalit? Bible odpovídá: „Člověče, bylo ti oznámeno…co od tebe Hospodin žádá: …abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem“ (Micheáš 6:8).