„…kde je Duch Páně, tam je svoboda.“ 2. Korintským 3:17
3) Obnovení svobody. Je Duch Svatý vítán ve tvém sboru? Reaguješ na Jeho vedení? Je v pořádku mít program, pokud jsi ochoten dovolit Bohu, aby ho měnil. To neznamená, že někdo může vyskočit a přerušovat pastorovo kázání. Bůh je Bohem pořádku. Řekneš: „Ale já jsem se cítil veden Duchem k tomu, abych to udělal.“ Opravdu? Duch Svatý je džentlmen; nebude mluvit skrze tebe, pokud už mluví skrze Bohem ustanoveného vedoucího. Bůh si používá strukturu. Pokud o tom pochybuješ, tak se podívej na to, jak naplánoval stánek setkávání v poušti a Šalomounův chrám. Byly časy, kdy Boží přítomnost byla tak silná, že kněží nebyli schopni vést bohoslužbu tak jako obvykle; jediné, co mohli udělat, bylo padnout na tvář před Bohem. A my se taky musíme modlit za takové časy a vítat je. Ale svoboda není povolení dělat to, co se ti zlíbí. Pavel mluví o sporu o svobodu těmito slovy: „Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým“ (Galatským 5:13). Svoboda, kterou přináší Kristus, nás osvobozuje od potřeby „předvádět se“, a místo toho nás učí „sloužit si navzájem“. Pavlova hlavní myšlenka je: „…kde je Duch Páně, tam je svoboda“ (2. Korintským 3:17). Zeptáš se: „Co to znamená?“ To znamená, že když učiníš Ježíše Pánem svého života, osvobodí tě, aby ses radoval z Jeho přítomnosti ve sboru i doma, v práci a v každé oblasti svého života.