„Blaze muži, který…“ Žalm 1:1
Zde je duchovní klíč k požehnání: „Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří“ (Žalm 1:1-3).
„Požehnaný“ muž nebo „požehnaná“ žena obvykle vybočují, protože jejich povaha je hlubší, myšlenky čistší, jejich duch poddajnější, odvaha větší, jejich vedení lepší, zájmy širší, soucit opravdovější a jejich přesvědčení skutečnější. Jsou radostní navzdory těžkým okolnostem a projevují moudrost přesahující jejich věk. A jsou plní překvapení; myslíš si, že je máš zaškatulkované, ale oni se projeví jako nepředvídatelní. Když jsi jim poblíž, cítíš se trochu mimo rovnováhu, protože nevíš, co očekávat příště. Po čase zjistíš, že jejich myšlenky a jednání jsou důvěryhodné. Proč? Protože mají duchovně zakořeněný systém, který sahá k pramenům „živé vody“. Následkem je to, že co podniknou, to se „zdaří“. A ty můžeš také takto žít. Jak to udělat? Tak, že stanovíš své duchovní priority velmi pevně. Úhlavním nepřítelem duchovního růstu je zaneprázdněnost, která je těsně svázána s něčím, co Bible nazývá „světskost“ – což znamená nechat se polapit společenským programem a začít zanedbávat chození s Bohem. Ať se na to podíváš odkudkoliv, klíčovou součástí vzkvétání je čas. Ne zbylý čas, ne zahozený čas, ale kvalitní čas. Čas na meditaci, čas na komunikaci. Neuspěchaný, nepřerušovaný čas s Bohem.