„Mluv k Izraelcům: Určete si útočištná města…“ Jozue 20:2
Ve starozákonních dobách platilo, že pokud jsi nešťastnou náhodou někoho zabil, jeho rodina měla právo na oplátku zabít tebe. Proto Bůh přikázal zřídit šest útočištných měst, tři na každé straně řeky Jordánu. Ať jsi tedy byl kdekoliv, měl jsi přístup k Božímu milosrdenství a ochraně. Prostě jsi utekl do jednoho z těch měst, vypověděl jsi starším města svůj příběh a oni tě museli přijmout. Jedinou podmínkou bylo, že v tom městě zůstaneš, dokud nezemře velekněz. Když se to stalo, mohl ses vrátit ke své rodině a vzít si zpět všechno, o co jsi přišel.
Vidíš tu duchovní paralelu? Ježíš Kristus je nazýván apoštolem a veleknězem našeho vyznání (viz Židům 3:1). Když běžíš do jeho úkrytu, jediné, co musíš, je vyznat svoje hříchy. Ve chvíli kdy uvěříš, jsou ti hříchy odpuštěny, je na tebe nahlíženo jako na „nové stvoření“ a je na tebe uvalena Boží „ochranná vazba“. Tak jako krevní mstitel nemohl překročit hranice útočištného města, satan nemůže překročit „linii krve“ a ublížit ti. Když Ježíš na kříži zvolal: „Dokonáno jest“ (Jan 19:30), bylo za všechny tvé hříchy, od narození až do smrti, v plné výši zaplaceno. A protože Kristus, tvůj velekněz, zemřel a vstal z mrtvých, obnoví znovu všechno, o co jsi v důsledku moci hříchu ve svém životě přišel.
Jeden spisovatel to popsal slovy: „Kdyby nás od Boha dělila vzdálenost tisíce kroků, on je všechny ujde, kromě toho posledního. Poslední nechá nám. Volba je na nás.“ Tak přijď do Božího útočištného města!