„Pamatujte … každý člověk ať je … pomalý k mluvení, pomalý k hněvu…“ Jakub 1:19
Tady je několik rad, jak ovládat hněv:
1) Dříve než zareaguješ, přemýšlej. Naše reakce často vycházejí spíš z pocitů, než ze skutečnosti. Někdo něco řekne nebo udělá, my se rozčílíme a myslíme si, že „za to může on“. Ne, za svůj hněv můžeš ty, protože sis říkal: „Co si o sobě myslí?“ „Tohle si nenechám líbit.“ „Já mu ukážu, kdo je tady pánem!“ Tvoje „samomluva“ spustila tvůj hněv. „Pamatujte … každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu…“ (Jakub 1:19). Jestliže chceš prolomit negativní kruh hněvu, nauč se sám sobě říkat: „Přestaň!“ Potom se zdrž reakce, dokud dotyčného nepožádáš, aby svá slova nebo jednání vysvětlil. Řekni: „Rád bych to pochopil. Vysvětli mi, prosím, co jsi tím myslel…“ Když se zastavíš, abys naslouchal a porozuměl, potlačíš nárůst hněvu a získáš sebekontrolu.
2) Nevyjadřuj svůj názor, když máš zlost. Ve staré irské básni se říká: „O’Flannagan neustále říká: ‚Vysypal jsem na něj všechno, co si o něm myslím.‘ Říká druhým všechno, co si myslí, a pak se diví, že to přináší tak malý užitek!“ Bible nás učí, že: „… jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi“ (Jakub 3:5). Když jsi rozlícený, nenajdeš pozorné posluchače; lidé se budou bránit nebo budou tvá obvinění ignorovat a budou reagovat také zlostně. „Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu“ (Přísloví 15:1). Tak si dej pauzu; a až se uklidníš, pokus se o laskavou reakci.
3) Vyhýbej se vznětlivým lidem. Dokáží tě nakazit jako nepříjemný virus, zvláště pokud sám máš problémy se zlostí. „Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej, ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši“ (Přísloví 22:24-25).