„… odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí…“ Židům 12:1
Představ si, jak v suchém doku opravují velkou loď. Pod čarou ponoru na ní ulpěl všelijaký nános, který nasbírala během plaveb. Nikdo ho nemůže vidět, ale zkušený kapitán jej vycítí, protože lodi chybí někdejší lehkost. Výsledkem je, že firmy si stěžují, že doprava zboží k zákazníkům trvá příliš dlouho, a majitelé lodi jsou nespokojení, protože jejich zisk je ohrožen konkurencí. Odstraňování nánosu je zdlouhavé a vyčerpávající, ale jinak to nejde. Nakonec po několika měsících těžké dřiny je konečně suchý dok zaplaven vodou, vrata se otevřou a velké plavidlo vyrazí na moře, aby znovu vydělávalo.
Pavel napsal věřícím do Korintu: „Sami sebe se ptejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte“ (2. Korintským 13:5). Přiznejme si, že je snazší zkoumat bližního než sám sebe. Také se snáze mluví o úspěších minulých než o současných. Ztrácíš tempo? Opouští tě duchovní náboj? Jsi v zisku nebo ve ztrátě? Odpovědi najdeš pod čarou ponoru, kam vidí jen Bůh a ty. Nedbalost, kritičnost, sklon ke kompromisům, přizpůsobování se světu a chladné srdce – to jsou „nánosy“, které se nabalují a zpomalují tě. Jsou to drobné hříchy, s nimiž se musíš vypořádat, abys byl vším, k čemu tě Bůh povolal, a užíval si požehnání, které pro tebe má připravené!