„Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere.“ Skutky 20:35
Jsi příjemce nebo dárce? Pokud si nejsi jistý, jak na tuto otázku odpovědět, zamysli se nad některými televizními osobnostmi. Přestože mají opravdový talent, jejich hlavní motivací je sbírat body, dělat vnější dojem, získat uznání a prospěch. Podívej se, co k tomu vedlo. Je možné, že ta malá holčička, která oblečená jako Popelka říkala: „Podívejte se na mě,“ nyní žije a vystupuje pro uznání davu. Nebo ten chlapec, který křičel: „Já jsem Tarzan,“ nyní chodí okolo s postojem nadřazenosti. Jan psal o muži z církve jménem Dieotrefés, „… který si osobuje právo být mezi nimi první, nás neuznává“ (3. Janova 9).
Dan Reiland, který vyučuje vedoucí, poznamenal: „Pokud někdo učí druhé kvůli své potřebě, nejistotě, egu nebo dokonce i kvůli pocitu zodpovědnosti, nic druhým nepřináší. Takový člověk potřebuje chválu, kterou mu dává obecenstvo. Nejistý člověk vyhledává uznání a přijetí, a to mu zajišťuje publikum. Egoistický člověk chce být vyvýšen, chce dominovat a být o něco lepší než všichni ostatní, a posluchači mu to umožňují. Dokonce i člověk motivovaný zodpovědností chce být uznávaný jako věrný pracovník, chce být vnímán jako zodpovědný. I jemu toto poskytuje obecenstvo. Mnoho vyučujících celý život učí na základě jednoho z těchto postojů a nejsou si toho vědomi. Na druhé straně stojí dárci. Ti učí z lásky, s milostí, vděčností, soucitem, nadšením a z přetékajícího srdce. Takoví lidé předávají druhým styl života. Při tomto srdečném způsobu posluchači nemusí nic poskytovat, jenom přijímají. Učení se tak stává darem. Naplňuje a obnovuje.“
Pros proto Boha, aby ti pomohl stát se dárcem, a ne příjemcem.