„Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj…“ Přísloví 27:10
Chuck Colson, „prodloužená ruka“ prezidenta Richarda Nixona, byl ve vězení za spoluúčast v aféře „Watergate“. Ve své knize „Znovuzrozen“ vypráví, jak jej brzy po propuštění pozvali, aby promluvil na jedné univerzitě. V té době stále přetrvávalo vůči účastníkům Watergate mnoho nepřátelství, především vůči Richardu Nixonovi. Otázky, které studenti Colsonovi kladli, byly jak rychlá palba a nepřátelství posluchačů se stupňovalo. Jeden z nich se postavil a odkazoval se na kritiku, již vůči Richardu Nixonovi vznesl Henry Kissinger. „Pane Colsone,“ ptal se student, „souhlasíte s touto kritikou?“ Colson přeletěl očima místnost a viděl, že každé ucho je nastražené, aby slyšelo jeho odpověď. Odpověděl takto: „Všichni víme o záporných stránkách pana Nixona. Byly detailně propírány v tisku jako u nikoho jiného v dějinách. Já bych vám mohl vyprávět o jeho dobrých vlastnostech, ale nemyslím si, že bych vás dokázal přimět, abyste je přijali. Pokud se ale ptáte, ne, já nesouhlasím s komentáři Henryho Kissingera. Pan Nixon je můj přítel, a já se ke svým přátelům neotáčím zády.“ Colson napsal, že na moment měl pocit, že spadne střecha – a svým způsobem spadla; ale ne tak, jak čekal. Chvíli bylo naprosté ticho a pak následoval bouřlivý potlesk vestoje. Důvod? Dokonce i nepřátelsky naladění studenti dokázali ocenit věrnost příteli.
Jestli chceš zjistit, kdo jsou tvoji skuteční přátelé, pak prostě udělej chybu! Mnozí z těch, o nichž sis myslel, že jsou tvými přáteli, tě opustí jako krysy, které prchají z potápějící se lodi. Proto Bible nabádá: „Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj…“ (Přísloví 27:10).