„… a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe.“ Lukáš 3:21
V Bibli můžeme vidět, co se dělo, když byl Ježíš pokřtěn: „… modlil se … Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: ‚Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil‘“ (Lukáš 3:21–22). Po ukřižování se učedníci „svorně a vytrvale modlili“ (viz Skutky 1:14). „Když se pomodlili, otřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem svatým a s odvahou mluvili slovo Boží“ (Skutky 4:31).
Nenech se mýlit, modlitba může být tvrdá práce, ale chvíle naší největší odměny budou vycházet z času stráveného na kolenou. Bůh modlitby používá k vykonání věcí, které se nemohou žádným jiným způsobem uskutečnit. Henry Blackaby řekl: „Když se modlíme, naše pozornost se soustředí na Boha a my se stáváme přístupnějšími tomu, abychom svůj život srovnali s jeho vůlí. On nás nevyzbrojí svou mocí, během toho, kdy uháníme jako o závod na další schůzku! Jeho Duch nás nezmocní, pokud jsme neteční vůči tomu, co říká. On vyžaduje naši úplnou pozornost. ‚Vypravoval jim podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat…‘ (Lukáš 18:1). Pokud se zavážeš trávit určitý čas na modlitbách, Bůh bude ve tvém životě pracovat tak, jako pracoval v životě Ježíše a jeho učedníků. To nebylo tak, že vroucí modlitba lidí, kteří se modlili o letnicích, přiměla Ducha svatého, aby na ně sestoupil. Ve skutečnosti modlitba ty lidi přivedla na místo, kde byli připraveni podílet se na mocném Božím díle, které Bůh předem naplánoval.“
V Bibli čteme: „Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil“ (Marek 1:35). Než si Ježíš vybral učedníky, je psáno: „… vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu“ (Lukáš 6:12). Jestliže Ježíšovi trvalo celou noc rozpoznat Otcovu vůli, proč si myslíš, že ty se můžeš rozhodnout v několika ukvapených okamžicích?