„… abys rozněcoval Boží dar, který je v tobě…“ 2. Timoteovi 1:6, ČSP
Nedovol, abys kvůli strachu zahodil svoje obdarování a schopnosti.
Jeden křesťanský autor říká: „Bůh od nás očekává, abychom činili to, co nám většinou sám dal … udržovali svá srdce hořící, rostli ve svém charakteru a osobnosti a rozhojňovali své zkušeností – tak budeme čím dál efektivnější. Pavel napsal Filipským: ‚… aby se vaše láska rozhojňovala a s ní vaše poznání a hluboká vnímavost‘ (Filipským 1:9). A Timoteovi psal: ‚Nezanedbávej v sobě dar milosti … aby tvůj pokrok byl všem zřejmý‘ (1 Timoteovi 4:14-15, ČSP). Probuď v sobě dar, který ti Bůh dal. Kdo se málo hýbe, tomu slábne a ubývá svalová hmota, a kdo nevyužívá svých schopností, které má od Boha, stane se mu totéž. Cožpak Ježíš neřekl o služebníkovi, který ze strachu zakopal svoji hřivnu: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven‘ (Matouš 25:28)? Neboj se. Nech své obdarování a schopnosti pracovat a budou se prostřednictvím tvých zkušeností rozhojňovat a vyvíjet. Nikdo učený z nebe nespadl. Jedině studiem, zpětnou vazbou a zkušenostmi se může dobrý učitel stát lepším, aby časem vyrostl ve skvělého učitele. Rozvíjej se. Uč se všemu, co můžeš. ‚Usiluj, aby ses mohl před Bohem postavit jako osvědčený dělník, který se nemá zač stydět…‘ (2. Timoteovi 2:15, B21). Využij každé příležitosti k rozvoji a zlepšení svých dovedností. Pamatuj, že v nebi budeme Bohu sloužit navěky a zde na zemi se na to připravujeme. Jako jsou atleti připraveni na olympiádu, i ty trénuješ pro svůj velký den.“