„My jsme hlína a ty hrnčíř …“ Izajáš 64:7, ČSP
Díval ses někdy, jak se hrouda hlíny přetváří v něco krásného? Hlína se sama změnit nemůže. Taková moc je v rukou hrnčíře. Izajáš řekl: „My jsme hlína a ty hrnčíř; všichni jsme dílo tvých rukou“ (Izajáš 64:7, ČSP). To znamená, že nemusíš do konce života žít se svými fobiemi a mindráky. Bůh tě může změnit. Dokonce, i když jsi byl celý život ustrašený, už se nemusíš obávat o zbytek svého života.
A co když ses narodil v bídě nebo v předsudcích? Nemusíš tak zemřít. Odkud jsi vzal představu, že se nemůžeš změnit? Odkud pramení tvá slova jako: „Já jsem od přírody takový úzkostlivý.“ Nebo: „Vždycky budu pesimista, jsem prostě takový.“ Anebo: „Jsem z rodiny alkoholiků a narkomanů, takže nikdy nebudu svobodný.“ Řekl bys něco podobného o svém fyzickém těle? „Je to prostě moje přirozenost, mít zlomenou nohu. S tím nemohu nic dělat.“ Samozřejmě, že ne! Když tvé tělo nefunguje, jak by mělo, hledáš pomoc. Neměl bys totéž udělat se svými hříšnými choutkami, zatrpklými postoji a sobeckými způsoby?
V čem svět vidí odpad, v tom Bůh vidí poklad. Může tě vzít do rukou a stejně jako hrnčíř z tebe vytvarovat nádobu ke cti (viz 2. Timoteovi 2:21 ČSP). Vše, co musíš udělat, je, vložit svůj život do jeho rukou. Zpíváme přece: „Dělej to, Pane, po způsobu svém, vždyť ty jsi hrnčíř a já hlína jsem.“ Když se přestaneš snažit sám sebe změnit a podřídíš se Bohu, dojde k opravdové a trvalé změně.