„… Hospodin se dívá na srdce.“ 1. Samuelova 16:7, B21
Autor mnoha knih John MacArthur říká: „Tím, jak Ježíš vykládal zákon, zasadil smrtelnou ránu mýtu, že dojem, kterým zapůsobíme, spraví všechno. Utajovaný hřích je obzvláště odporný, protože:
1) Bůh hledí na srdce. Kdybychom si uvědomili, že ve skutečnosti je Bůh naším jediným divákem, nebudeme se k tomu stavět tak bláhově. Je pošetilé si myslet, že utajením hřích zmizí ze světa … a dvojnásob pošetilé je myslet si, že jsi lepší než druzí, když hřešíš, aniž by to někdo věděl … a vrchol pošetilosti je svá přestoupení dokonce skrývat. ‚Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar…‘ (Přísloví 28:13). 2) Hříšné myšlenky pocházejí ze stejného zdroje jako hříšné skutky. Když Ježíš řekl, že nenávist nese tu samou míru viny jako vražda a že chtíč je ve své podstatě cizoložství, nemyslel tím, že neexistuje žádný rozdíl mezi hříchy. Říkal tím pouze, že člověk plný chtíče si nemůže myslet, že je menším hříšníkem než smilník. Už sama skutečnost, že někdo takto smýšlí, jen dokazuje, že v nás samých dřímá stejný potenciál nemorálních skutků. A tudíž, kdo nenávidí svého bratra, nosí v srdci zárodek vraždy. 3) Pokrytce jeho hříchy nadýmají. Proč? Protože to znamená nosit a skrývat je uvnitř. Ježíš nazýval pokrytectví ‚kvasem farizeů‘ (viz Lukáš 12:1), protože se jako kvas projevuje. Požírá tvoje svědomí a kvasí pokušením k dalším hříchům, které postupně ničí tvůj charakter. Nevěnuj pozornost tomu, kdo se ti pokouší namluvit, že to, jak vystupuješ, je nade vše! Tvůj soukromý život je lakmusovým papírkem tvého charakteru: ‚… jak (člověk) v duchu uvažuje, takový opravdu je‘ (Přísloví 23:7, ČSP). Pokud chceš vědět, kým opravdu jsi, podívej se na svůj soukromý život. Pak pohlédni do zrcadla Božího slova a dovol, aby odhalilo a napravilo myšlenky a záměry tvého srdce.“