„… ustanovil jim nařízená období a hranice jejich přebývání, aby hledali Boha…“ Skutky 17:26-27, ČSP
Podívejme se na tři části tohoto místa z Písma:
1) „… ustanovil jim nařízená období…“ Je možné, že tě tví rodiče nechtěli, ale Bůh tě chtěl. On naplánoval okamžik tvého narození, má pro tvůj život záměr a neustále na tebe myslí. Jestli se ti zdá, že to zní příliš hezky, než aby to byla pravda, přečti si tohle: „Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny – utvářely se, nebyl ani jeden z nich. A jak vzácné jsou pro mě tvé úmysly, Bože!“ (Žalm 139:16-17, ČSP). Tohle je základ, na němž máš stavět vlastní hodnotu!
2) „… a hranice jejich přebývání…“ Boží vůle pro tebe je, abys byl na správném místě; proto Bůh ustanovil „hranice“. Občas ti řekne: „Tam nechoď, chci tě mít tady.“ Nebo: „Tady nezůstávej, chci, abys byl tam.“ To, že někdo někam jde a daří se mu tam, neznamená, že tam půjdeš i ty. „Hospodin řídí kroky zbožných. Těší jej každá podrobnost z jejich života“ (Žalm 37:23, přel. z angl.). Zapoj Boha do každé maličkosti ve svém životě, protože tam, kam tě povede on, tam se o tebe také postará.
3) „… aby hledali Boha…“ Záměrem všeho, co Bůh ve tvém životě dělá, je zvýšit tvou závislost na něm. Každý úkol, který ti dá, bude vyžadovat jeho účast, abys mohl uspět. Pavel i při všech svých velkých talentech uznával: „Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha…“ (2. Korintským 3:5).