„… v ničem nebudu zahanben…“ Filipským 1:20
Více než polovina všech křesťanů nyní žije ve třetím světě, často v protikřesťanském prostředí. Nedělních bohoslužeb se účastní více Číňanů než všech západoevropských křesťanů dohromady. V Libanonu tvoří křesťané třicet devět procent obyvatelstva, v Súdánu pět procent a v Egyptě kolem deseti procent. Mnozí z těchto svatých uctívají Pána na vlastní nebezpečí.
Možná jsi jedním z nich. Možná jsi jediným křesťanem na vaší irácké univerzitě, nebo jsi arabskou ženou, která v tichosti nabízí modlitby, anebo mesiánským Židem žijícím v Jeruzalémě. Nebo třeba žiješ ve společnosti, kde platí náboženská svoboda, ale ve tvém společenství panuje duchovní útlak. Rodinní příslušníci se vysmívají tvé víře, univerzitní profesoři zlehčují tvé přesvědčení. Spolužáci se pochechtávají nad tvými rozhodnutími. Kolegové na tebe vyvíjejí nátlak, aby oslabili tvou ryzost. Spolupracovníci považují za své poslání nachytat tě ve slabé chvilce.
Pokud jsi v takové situaci, postav se veřejně za Ježíše! Pavel poslal z vězeňské kobky tato slova: „Neboť vím, že se mi vše obrátí k dobrému vaší modlitbou a přispěním Ducha Ježíše Krista. Toužebně očekávám a doufám, že v ničem nebudu zahanben, ale veřejně a směle jako vždycky i nyní na mně bude oslaven Kristus, ať životem, ať smrtí. Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk“ (Filipským 1:19-21). V jednom chvalozpěvu autor napsal: „Povstaňte pro Ježíše, vojáci Golgoty. Zástavu vztyčte výše, nesmí utrpět ztrátu. Pod vůdčí rukou Krista boj vítězný je dán. Smrt nepřátel je jistá, Kristus je navždy Pán.“ Povstaň tedy dnes pro Ježíše!