„… jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to…“ Lukáš 19:8
Zacheus zbohatl tím, že od lidí vybíral vyšší daně, než požadovali jeho římští nadřízení, a rozdíl shraboval do vlastní kapsy. Když se ale setkal s Ježíšem, řekl: „… jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně“ (Lukáš 19:8). Ježíš na to odpověděl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu…“ (Lukáš 19:9).
Bezúhonnost nespočívá v lítosti nebo v minimalizování bolestných následků či ve snahách zjistit škodu. Jde o upřímné pokání, napravování chyb a způsob života, který zaručuje, že v budoucnu budeš jednak jinak. Jeden pastor o poctivosti napsal: „Lidé hledí kolem sebe na promiskuitu, umělé potraty, pohlavní nemoci a hořekují nad tím, co se to děje. Vidí, jak úředníci berou úplatky, podnikoví vedoucí požadují nelegální provize, investoři proměňují interní informace v nevýslovné bohatství a stěžují si na úpadek poctivosti. Dočítají se o týraných manželkách, manželích bez práce, zneužívaných dětech a přemýšlejí, co se stalo se sociální péčí.“ Bible říká: „Poctivé vodí jejich upřímnost…“ (Přísloví 11:3, B21).
Znovu vybudovat bezúhonnost znamená pokorně přiznat, že tvé myšlenky občas nejsou takové, aby mohly vyjít tiskem, nebo že někoho zraníš a potřebuješ to napravit. Odhaduje se, že padesát procent amerických křesťanů podvádí na daních. To je přibližně stejné procento jako u lidí, kteří se za Ježíšovy následovníky nepovažují! Poctivost je to, jaký jsi, když se nikdo nedívá. Jób řekl: „Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky? Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí, ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost“ (Jób 31:4-6). Začni tedy ode dneška s obnovou své bezúhonnosti.