„Nezanedbávej svůj dar, který ti byl dán…“ 1. Timoteovi 4:14
Sběratel houslí Luigi Tarisio se narodil roku 1796 v Itálii. Byl hrdý na to, že dokáže vyhledávat vzácné exempláře, a kupoval pouze nástroje nejvyšší jakosti. O jeho vášni ale nikdo nevěděl, dokud nezemřel. Při oceňování Tarisiovy pozůstalosti se u něj v podkroví našlo dvě stě čtyřicet šest cenných houslí! Jedny z nejcennějších, které měl uschovány v zásuvce starého prádelníku, byly stradivárky, které získal od někoho, kdo je koupil také jenom jako sběratelský předmět. W. Y. Fullerton, obdarovaný baptistický kazatel, prohlásil, že ukrytím tohoto nástroje Tarisio „oloupil svět o všechnu tu hudbu“. Totéž ale udělali i jiní před ním. Ve skutečnosti uplynulo sto čtyřicet sedm let, než se na nejlepší stradivárky z Tarisiovy sbírky konečně hrálo!
Jeden psycholog řekl: „Neumírej s hudbou, která zůstává v tobě. Nedopusť, aby sis na konci života kladl otázku: ‚Co když jsem celý život prožil špatně?‘“ Bůh ti dal dary a očekává, že je budeš používat. Pokud budeš čekat, až to dokážeš dokonale, nikdy nezačneš.
Ježíš řekl: „Vy jste kořením pro svět, aby byl stravitelným. Co s ním bude, když vy ztratíte svou příchuť? A vás samotné vyhodí a pošlapou jako bezcenné. Vy jste světlo světa – město na kopci, které září tak, aby to všichni viděli…“ (Matouš 5:13-14, přel. z angl.). Musíš chápat, že jsi před Bohem zodpovědný za to, abys objevil své talenty, naplno je rozvíjel a používal je k jeho oslavě a požehnání druhých.