„Vaše řeč ať je vždy laskavá, okořeněná solí…“ Koloským 4:6, ČSP
Čínský křesťanský vůdce Watchman Nee se v jedné kapitole své knihy Pravý křesťanský pracovník věnuje tomu, co říkáme a jak to říkáme: „Kvůli nevázané řeči je užitečnost mnoha křesťanských pracovníků vážně omezena. Místo aby byli mocnými nástroji ve službách Pána, má jejich služba jen malý vliv. Jejich moc neustále uniká kvůli jejich neopatrným řečem.“ Pavel napsal: „Vaše řeč ať je vždy laskavá, okořeněná solí…“ (Koloským 4:6, ČSP). To znamená, že když mluvíš, ujisti se, že děláš dobrý dojem. Vzezření tvé tváře a tón tvého hlasu mohou rozhodnout, jestli druhý člověk to, co říkáš, přijme nebo odmítne.
Eugene Peterson parafrázoval Pavlova slova z Koloským 4:6 takto: „Buď ve své řeči laskavý. Cílem je dostat v rozhovoru z druhých to nejlepší, ne je srazit nebo vyřadit.“ Pavel také napsal: „Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost“ (Efezským 4:29).
Takže než promluvíš, zkontroluj svůj postoj a zeptej se sám sebe: „V jakém jsem právě rozpoložení?“ A nezůstaň jen u této otázky. Zeptej se také: „Pomůže to, co se chystám říct, nebo to zraní? Vyjasní to situaci, nebo zmate? Budu se cítit lépe já, nebo ten druhý člověk?“ Když si David připustil svůj sklon říkat špatné věci, modlil se: „Hospodine, postav stráž k mým ústům … nedej, aby se mé srdce přiklonilo ke zlu…“ (Žalm 141:3-4). Nestačí mít nadání. Abys v životě uspěl, musíš mluvit moudře.