„Jsem jako stále zelený strom, rodím ti ovoce po celý rok.“ Ozeáš 14:9, přel. z angl.
Slovo „slavit“ znamená radovat se, mít zalíbení, užívat si a být vděčný. Jack Hayford napsal: „Ve jménu Vánoc se nadělalo tolik věcí, které se Kristu nelíbí a ani mu neslouží ke cti, že jsem se ocitl v bitvě proti náboženským pověrám, které odporují téměř jakémukoli dodržování Vánoc, dárkům, výzdobě, stromkům nebo i obyčejné zábavě, jako by účast na takových věcech poskvrňovala cosi svatého. Takový postoj není nic jiného než ‚svatý humbuk‘.
Vánoční stromek je symbolem konkrétního sdělení. Jeho prostřednictvím říkáme, že věříme v oslavu. Sloužíme Bohu, o němž je psáno: ‚… (on) nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme…‘ (1. Timoteovi 6:17), abychom se mohli radovat. Bůh během dějin ustanovil posvátné události spojené se slavením a hodováním s ‚velikou radostí‘ (viz 1. Paralipomenon 29:22). Ačkoli nikdo nemůže ‚biblicky obhájit‘ vánoční stromek, my se kolem toho svého scházíme s radostí. V jeho živých větvích vidíme symbol věčného života, který nám byl dán díky Ježíšově smrti na dřevě ze stromu, jehož holé trámy ukřižovaly smrt a ohlásily odpuštění a věčnou naději. Světla žárovek jsou pro nás zářivým svědectvím o jeho slávě, o slávě Světla světa. Ozdoby odrážejí okrasný třpyt, jímž jeho laskavost zdobí náš život. Paprsky hvězdy vyzařují naději. Jeden z nich ukazuje k nebi a připomíná nám, že odtamtud znovu přijde a vezme nás k sobě.“
Až se letos o Vánocích sejdete kolem stromku, nezapomeňte oslavit toho, který řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje … bude mít světlo života“ (Jan 8:12).