„… on je tak věrný … že nám hříchy odpouští…“ 1. Janova 1:9
Příběh Davida a Bat-šeby je námět, z jakých vznikají filmy: chtíč, cizoložství, mimomanželské těhotenství, vražda a utajování. A vypadalo to, jako by byl David svobodný člověk, až na jednu důležitou drobnost: „Ale v očích Hospodinových bylo zlé, co David spáchal“ (2. Samuelova 11:27). Bůh v Bibli označuje Davida jako „muže podle svého srdce“ (viz 1. Samuelova 13:14), ale tatáž Bible říká: „… váš hřích vás dostihne“ (4. Mojžíšova 32:23, ČSP). Bůh proto poslal proroka Nátana, aby Davidovi řekl: „Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem … Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem…“ (2. Samuelova 12:7-9). Pak Bůh vynesl rozsudek: „… za to, že jsi mnou pohrdl … já dám povstat proti tobě zlu … před celým Izraelem…“ (2. Samuelova 12:10-12, ČSP). Od toho dne stíhaly Davidovu rodinu tragédie a nepokoje.
Cesta hříšníků je na mnoha úrovních těžká, v neposlední řadě i proto, že někdy ti Bůh vezme pokoj, abys uznal svůj hřích. Bylo třeba neplánovaného těhotenství, vraždy nevinného muže, smrti dítěte, přesvědčování od proroka a usvědčení od Ducha svatého, než Davidovo srdce změklo, takže přiznal: „Zhřešil jsem proti Hospodinu“ (2. Samuelova 12:13). A když se takto pomodlil, Bůh s jeho hříchem naložil stejně, jako naloží s naším: „Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti“ (1. Janova 1:9).
Dokud svůj hřích omlouváš, hájíš a shledáváš pro něj rozumové důvody, nemůže pro tebe Bůh nic udělat. Ale v okamžiku, kdy mu ho vyznáš, ti odpustí. Není to úžasné?