„Jako je v jednom těle mnoho údů…“ Římanům 12:4
Pavel napsal: „Jako je v jednom těle mnoho údů…“ (Římanům 12:4). Každý úd získává svůj význam od těla jako celku, ne naopak. Tělo, o němž mluvíme, je Kristovým tělem vyvolených lidí. Každý z nás nachází svůj význam a úlohu jako část jeho těla. Ale jako odseknutý prst nebo odříznutý palec na noze bychom toho moc nedokázali, že?
Když jsme tedy byli zformováni do všech těchto skvěle tvarovaných a úžasně fungujících částí v Kristově těle, pojďme dál a buďme tím, pro co jsme byli stvořeni. Pokud kážeš, kaž jen Boží poselství, nic jiného, když pomáháš, jen pomáhej, neovládej, jestliže učíš, drž se svého učení, pokud poskytuješ povzbuzující rady, dej si pozor, aby ses nestal panovačným, pokud někoho řídíš, nemanipuluj, pokud jsi povolán poskytovat pomoc lidem v nouzi, měj oči otevřené a reaguj rychle, pracuješ-li se znevýhodněnými, nenech se jimi rozčílit nebo deprimovat (viz Římanům 12:4- 8).
Pocit smutku často nevzniká kvůli nedostatku náklonnosti, ale kvůli nedostatku propojení. Nejde o to, abys měl mobilní telefon se spoustou čísel, jde o to, abys sdílel život s lidmi, kteří žijí pro větší cíle než pro své vlastní. Čím bys měl začít? Tím, že navštívíš osamělého, zapomenutého člověka v nejbližším domově pro seniory. Jednou týdně dobrovolně uvaříš polévku pro bezdomovce. Řekneš svému pastorovi: „Prosím, dej mi nějakou práci, která spočívá v pomoci druhým.“ Jsou to malé krůčky, ale užasneš, jak ti obohatí život.