„… čas získávat i čas ztrácet…“ Kazatel 3:6, přel. z angl.
Jak můžeš svým dětem pomoct překonat životní ztráty?
1) Nepodceňuj jejich schopnost truchlit. Děti jsou často „opomíjenými“ truchlícími. Jejich bolest je skutečná a intenzívní, rozpoznej ji a ber ji vážně.
2) Nevyhýbej se v jejich přítomnosti hovoru o ztrátě. Vyloučení ze zármutku dospělých je zbavuje možnosti podpory a lepšího porozumění jejich ztrátě. Zapoj je do společného prožívání rodinného smutku!
3) Povzbuzuj je, aby mluvily o svých pocitech ohledně ztráty. Nauč je, že být „opravdový“ je důležitější než být „silný“, a ujisti je, že na jejich pocitech záleží. Velmi malé děti mají omezené chápání významu, trvalosti a nezvratnosti smrti. Dovedou o ní mluvit jen stručně a konkrétně. Starší už význam smrti chápou, a je správné je povzbudit, aby o ní mluvily.
4) Respektuj, že každé dítě má jinou osobnost. Typ naší osobnosti určuje náš způsob truchlení. Introvertní děti mohou potřebovat prostor samy pro sebe, extrovertní naopak možnost mluvit a být ve společnosti. Závislé děti potřebují mít kolem sebe silné dospělé, nezávislé mnohé zvládnou samy.
5) Komunikuj s nimi realisticky. Dospělí často užívají jazyk, který děti mate: „Tvůj tatínek šel domů … usnul … odešel na odpočinek … a podobně. Mluvit o smrti jako o konci tohoto pozemského života je biblické, vyjasňuje to význam ztráty a umožňuje dětem klást otázky, které jsou pro ně důležité. Tvé děti zvládnou ztrátu a dokážou pochopit, že věčný život je skvělé Boží řešení a že se jednoho dne sejdeme se svým milovaným v nebi (viz Jan 14:2-3).