„Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.“Židům 10:24
Robert Putman pronesl ohromující prohlášení: „V zásadě platí, že pokud nepatříte k žádné skupině a rozhodnete se k nějaké připojit, o polovinu tím snížíte riziko, že během následujícího půl roku zemřete.“ Těžko si představit, že by někdo neměl zájem si o padesát procent snížit riziko úmrtí. Proto některé církve přijaly jako své motto: „Připoj se ke skupině, nebo zemři“.
Jedním z charakteristických rysů prvotní církve bylo jejich věrné obecenství, protože věděli, že sounáležitost nevzniká sama od sebe. Denně se scházeli a společně jedli. Časem se to však stávalo vzácnějším, proto autor listu Židům napsal: „… buďme pozorní jedni k druhým, abychom se rozněcovali v lásce a dobrých skutcích. Nezanedbávejme své společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se…“ (Židům 10:24-25, ČSP)
Jeden spisovatel to vyjádřil slovy: „Ve sportovním světě platí, že čím více sportovec potřebuje povzbuzení od fanoušků, tím méně se mu ho dostává. Když k pálce přichází slabý hráč, jen zřídkakdy fanoušci prohrávajícího týmu přemýšlejí o tom, jak ho podpořit. Příliš často se stává, že lidé, kteří nejvíce potřebují povzbuzení, ho dostanou nejméně. Každý, koho znáte, čelí denně riziku, že se ocitne na věčnosti. Každý potřebujeme svůj fanklub. Každý potřebujeme rámě, o které se jednou za čas můžeme opřít, modlitbu, která nás povznese před Boží tvář, někoho, kdo nás občas obejme. Každý potřebujeme slyšet hlas, který nám řekne: ‚Nevzdávej to.‘“