„Láska nikdy neselže.“ 1. Korintským 13:8, přel. z angl.
Láska je při jednání s lidmi mocnou silou a Bible říká, že „nikdy neselže“. Jiné věci selhávají, ale láska ne. Někteří z nás slyšeli příběh spisovatelky Helen Kellerové, která jako batole po nemoci oslepla a ohluchla, a přesto svou odvahou a laskavostí ovlivnila svět.
Za jejím příběhem však existuje i „příběh za příběhem“. Je o „malé Annie“ zavřené v podzemní kobce psychiatrického ústavu za Bostonem. To bylo podle lékařů jediné vhodné místo pro tu beznadějně šílenou dívku. Annie se občas chovala jako zvíře a útočila na lidi, kteří se přiblížili k její kleci. Jindy zase seděla v omámení. Avšak jedna starší ošetřovatelka, která si vytrvale uchovávala naději pro všechny Boží děti, začala trávit obědovou přestávku v kobce, těsně u klece malé Annie. Doufala, že jí bude schopna nějak sdělit lásku. Jednou jí ke kleci položila čokoládový desert. Annie nereagovala. Druhý den však sestra zjistila, že Annie moučník snědla. Začala jí ho tedy nosit každý čtvrtek. Jak týdny ubíhaly, lékaři si začali u malé Annie všímat zlepšení. Po několika měsících ji přemístili z podzemí nahoru. A nakonec přišel den, kdy dívce, dříve považované za „beznadějný případ“, bylo řečeno, že se může vrátit domů. V té době však už Annie byla dospělá a rozhodla se v ústavu zůstat, aby pomáhala jiným. Jednou z těch, o které se starala, vyučovala je a vychovávala, byla Helen Kellerová. Plné jméno „malé Annie“ bylo Anna Sullivanová.
Bůh nás miluje a nikdy se nás nevzdá. Proto i my musíme jeden pro druhého dělat totéž. A to je dnes slovo pro tebe.