„…proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.” Jan 16:15
Duchovní aktivity nikdy nemohou nahradit duchovní důvěrnost. Mnozí z nás chodí do sboru se zaměřením na špatnou věc; chceme vědět, o čem bude pastor mluvit. Měli bychom přemýšlet takto: „Pane, ať bude dnes pastor mulvit o čemkoliv, chci, abys ke mně osobně mluvil, tak, abych věděl, jaká je Tvá vůle pro mou situaci.” Když se pro vás Boží Slovo stane živým takovým způsobem, že vás změní, a povede vás takovým směrem, který byste sami nikdy neobjevili, pak jste na stejné vlnové délce jako Duch svatý, jehož prací je objasnit a zjevit Boží záměr pro váš život. Žít na stejné vlnové délce vás přivede do světa, který je odlišný od světa ostatních, dokonce od světa mnoha věřících křesťanů.
Pavel říká v 1. Korintským 2, verši 14, že „přirozený člověk” nemůže pochopit nic od Boha, protože jeho duch je mrtvý. Říká, že pro něj jsou Boží věci „bláznovstvím”. Takže zralý věřící je na zcela odlišné úrovni než duchovně otupělý nebo mrtvý člověk. Pravda je taková, že dokonce i ti, kteří chodí pravidelně do sboru, nerozumí zralému věřícímu. Pavel řekl, že takový člověk nemůže být nikým „správně posouzen” (řádně pochopen a ohodnocen) (1. Korintským 2:15). Lidé nemohou pochopit zralé věřící, protože ti mají „mysl Kristovu” (1. Korintským 2:16). Takový druh důvěrnosti s Bohem je dnes vzácný, i když Kristova mysl je Boží vůlí pro každého nás a je pro každého dostupná. Duchovně zralí věřící mají vášnivou touhu jít za Bohem a poznávat Ho, a nejsou spokojeni, dokud nežijí v důvěrném vztahu s Ním. Tak si stanovte lepší poznání Boha jako svůj cíl.