„Blaze muži, jenž…“ Žalm 112:1
Žalm 112 je popisem toho, co to znamená žít v Božím požehnání. První verš jsou dveře, kterými musíme vstoupit, abychom je přijali. „Blaze muži, jenž se bojí (důvěřuje, ctí a poslouchá) Hospodina, jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních (těší se z toho, co Bůh říká, a potom to udělá).“
Když se podíváte na to, co Bůh nabízí takovým lidem, budete si chtít pospíšit do dalších veršů. Ale nemůžete, musíte získat způsobilost! Tento verš si přečtěte pozorně. Nemůžete udělat nic pro to, abyste si zasloužili Boží lásku, ale musíte Ho poslouchat, abyste žili v Jeho požehnání, a když jste k tomu způsobilí, očekávejte přínos:
„Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno. Jmění, bohatství má ve svém domě, jeho spravedlnost trvá navždy. Ve tmách vzchází přímým světlo; Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý. Dobře bývá muži, jenž se smiluje a půjčí a své věci spravuje dle práva. Nezhroutí se nikdy, spravedlivý zůstane v paměti věčně. Nemusí se bát zlé zprávy, jeho srdce pevně doufá v Hospodina. Jeho srdce má oporu v Bohu, nebojí se, jednou spatří pád svých protivníků. Rozděluje, dává ubožákům, jeho spravedlnost trvá navždy, jeho roh se zvedne k slávě“ (Žalm 112:2-9). Toto znamená žít v Božím požehnání.