„Adulám…, kam…přišli všichni, kteří měli problémy.“ 1. Samuelova 22:1-2 (přel. z angl.)
David si nevybral život v divočině, neměl kam jinam jít, když ho Saul izoloval od jeho rodiny, ukončil jeho vojenskou kariéru a vypověděl ho z paláce. Zkušenost divočiny začíná pocity odloučení a izolace, které se většinou zhoršují, než se začnou lepšit. David šel do Gatu, protože doufal, že vytvoří koalici s Pelištejci v Goliášově rodném městě. Koneckonců, když jste se Saulem nepřátelé, stanete se přirozeně přáteli Pelištejců, že? Vůbec ne! Ti nechtěli mít s Davidem nic společného. Poté, co se zavřely další dveře, utekl do jeskyně Adulám, kde se vrátil k Bohu. Tam se stal magnetem pro ty, „kteří byli utlačovaní, stíhaní věřitelem a pro všechny, jejichž život byl plný hořkosti“ (1. Samuelova 22:2). Bible říká: „Ti pomohli Davidovi proti nepřátelské hordě. Všichni to byli udatní bohatýři“ (1. Paralipomenon 12:22). To není přesně modelový sbor! Víte, co znamená jméno Adulám? Útočiště!
Ježíš řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky“ (Lukáš 5:31-32). Silné církve jsou vybudovány z lidí, kteří „byli utlačováni, stíháni věřitelem a těmi, jejichž život byl plný hořkosti“. Vzpomínáte si na to, kým jste byli? Pavel řekl: „Dobře se podívejte…na to, kým jste byli, když jste byli povoláni… Nevidím mnoho „nejchytřejších a nejlepších“, …ne mnoho vlivných, ne mnoho urozených…Bůh si úmyslně vybírá muže a ženy…, společnost přehlížených, …vykořisťovaných a zneužívaných, vybírá si ty, kteří jsou „nikým“, aby ukázal falešné záměry těch, kteří jsou „někým““ (1. Korintským 1:26-28, přel. z angl.). Vítejte do „Adulámské církve“!