„Kdybych se snad upnul srdcem k ničemnosti, byl by mě Panovník nevyslyšel.“
Žalm 66:18
Třetí překážkou v odpovědi na modlitbu je hřích! Lillian Pearsall říká: „Když jsem pracovala jako telefonistka, jeden zákazník telefonoval na velkou vzdálenost přesčas z telefonu, kde se přímo platilo. Přes moje přátelské připomínky odmítal zaplatit peníze za přesčas. Místo toho praštil telefonem, byl vzteklý a sprostý. Za několik vteřin znovu telefonoval a byl trochu klidnější. „Paní telefonistko, prosím, pusťte mě ven z telefonní kabiny; zaplatím, jenom mě pusťte!“ Údajně se zamknul uvnitř a mylně se domníval, že já jsem ovládala dveře telefonní kabiny. Ochotně zaplatil za přesčas a na mou radu rázně kopnul do dveří a dostal se ven.“
Nevyznaný hřích nás zamyká uvnitř a nevpustí Boha. Když máme skrytý hřích v našich srdcích, nemůžeme se modlit s důvěrou, že Bůh odpoví. Nicméně když Ho prosíme, aby nám zjevil náš hřích, On to udělá. Když to udělá, musíme s tím jednat, pokud chceme udržet komunikační kanály otevřené. Když nám Bůh připomíná situaci, ve které jsme neudělali tu správnou věc, nemůžeme to prostě smést pod stůl; musíme to uznat a přijmout odpuštění.
To, čemu my říkáme „malé věci“, narostou do hříšných návyků a celoživotních vzorců. Takže když nám Bůh zjeví náš hřích, musíme činit pokání a přestat to dělat. Musíme Ho brát vážně – a to okamžitě! To znamená, že musíme dělat všechno, co je v našich silách, abychom udrželi náš vztah k Němu bez překážek. Pak budou naše modlitby vyslyšeny a zodpovězeny.