„Byla mi dána milost.“ Efezským 3:8 (přel. z angl.)
Slovo „milost“ je tak důležité, že Pavel ho zmiňuje třikrát častěji než ostatní pisatelé. Vzpomínal na svůj násilnický život a napsal: „…mně, daleko nejmenšímu ze všech bratří, byla dána ta milost, abych pohanům zvěstoval…Kristovo bohatství.“ Slovo milost pochází z řeckého slova charis, což znamená „čistá radost“. Není to úžasné?
V Janovi 8 je jedna žena přistižena při cizoložství. Zákon je nezměnitelný ohledně jejího trestu. Farizeové jsou připraveni ji ukamenovat. Ona ví, že Ježíš, který je spravedlivý, musí souhlasit. Žena nemá žádného právníka, který by ji hájil, nemá dokonce ani svědka o pověsti! Najednou se Ježíš skloní a začne psát do písku. Někteří učenci naznačují, že možná psal jejich hříchy, čas, místa atd. Když Ježíš zvedne oči, její žalobci jsou pryč. Říká: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš“ (Jan 8:11). Ježíš ji pozvedl z pozice nesporné viny do pozice bezpodmínečného odpuštění. Nezasloužila si to a nevěděla, že to je možné. A to je i tvůj příběh, že?
Jednoho dne Abraham Lincoln sledoval plantážníka, který podával nabídku v dražbě za dívku, která byla otrokyní. Lincoln si spočítal, že plantážník ji měl v úmyslu koupit a zneužít, proto zaplatil cenu, aby ji osvobodil. „Znamená to, že mohu říct to, co chci,“ zeptala se. Lincoln odpověděl: „Ano.“ Ona se zeptala: „Znamená to, že mohu jít kamkoliv chci?“ Lincoln znovu odpověděl: „Ano, jsi svobodná!“ Odpověděla s proudem slz řinoucím se z jejích očí: „Pak, pane, půjdu s vámi.“ To je milost!