“…budete-li mít víru…“ Matouš 17:20
Když Ježíšovi učedníci sestoupili s Ježíšem z hory proměnění, otec přivedl k Ježíši epileptického chlapce, který stále padal do ohně a do vody. Jeho otec, který měl zlomené srdce, řekl Kristu: „Přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit“ (verš 16). „Ježíš mu pohrozil a zlý duch z něho vyšel“ (Matouš 17:18). Všimněte si:
1) Zkušenosti z vrcholu hory nás mají vyzbrojit na naše další střetnutí s nepřítelem. Pokud to nepochopíte, nebudete připraveni na obtížné úkoly, které jsou před vámi.
2) Jsme povoláni sloužit lidem, kteří stále upadají do situací, které jim ubližují. A jejich osvobození vyžaduje více než osobní a náboženské otřepané fráze. Kristovi učedníci neměli moc, protože se nemodlili. Ježíš řekl: „Takový duch nevyjde jinak, než modlitbou a půstem“ (Matouš 17:21). Když budeme stále dělat „ty stejné staré věci“, budeme mít stále stejné staré výsledky. Vytrvalá, přesvědčivá modlitba je cena, kterou musíme zaplatit za chození v Boží moci.
3) Musíme se povznést nad názory kolem nás. Ježíš čelil základnímu problému: „Pokolení nevěřící“ (Matouš 17:17). Bojujeme s nevírou generace formované světskými médii a bezbožnými hodnotami. Když tomu podlehneme, stáhne nás to dolů a unaví nás to. Ale můžeme zvítězit. Toho dne Ježíš řekl: „…budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: „Přejdi odtud tam“, a přejde“ (Matouš 17:20-21). Všimněte si dvou věcí: a) „budete-li mít víru“ – ne každý kolem vás musí mít víru kvůli tomu, abyste vy viděli výsledky; b) nemusíte být duchovními obry; pouze používejte svou maličkou víru velikosti hořčičného semene a Bůh pohne horou.