„Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže…“ Matouš 27:42
Když pastor představil hostujícího mluvčího, jeden starší kazatel přišel ke kazatelně a vyprávěl tento příběh: „Otec, jeho syn a kamarád jeho syna plachtili podél pobřeží Pacifiku, když bouře převrhla jejich člun a strhla je všechny do oceánu. Otec popadl záchranné lano a ve zlomku vteřiny musel udělat to nejmučivější rozhodnutí ve svém životě – kterému chlapci hodit druhý konec a kterého obětovat. Věděl, že jeho syn přijal Krista a jeho kamarád ne. Otec úzkostně zakřičel: „Miluji tě, synu,“ a hodil lano synovu kamarádovi. Zatímco vytahoval chlapce zpět do převrženého člunu, jeho syn navždy zmizel pod vlnami. Jeho tělo nebylo nikdy objeveno. Ten otec věděl, že jeho syn vstoupí do věčnosti s Ježíšem a nemohl unést tu myšlenku, že jeho kamarád by čelil věčnosti bez Krista.“ Na konci shromáždění přišel ke starému muži dospívající chlapec a řekl: „To byl pěkný příběh, ale který poctivý otec by obětoval život svého syna v naději, že se ten druhý chlapec stane křesťanem?“ „Pochopil jsi tu myšlenku,“ odpověděl ten starý kazatel. „Není to realistické. Ale já tady dnes stojím, abych ti řekl, že tento příběh mi pomáhá tušit, jaké to muselo být pro Boha obětovat svého vlastního Syna za nás. Víš, …já jsem byl ten otec a tvůj pastor byl synův kamarád.“
Farizeové, kteří sledovali Krista, když umíral, říkali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže.“ A měli pravdu, nemohl udělat obojí, proto se rozhodl zachránit tebe. Přijmeš dnes jeho nabídku spasení?