„…mluvte pravdu každý se svým bližním…“ Efezským 4:25
Pravidlo 4: když máš zlost, buď stále zaměřený na řešení. Někdo řekl, že přátelství je jako dva kamarádi v lodi: jeden nemůže potopit druhého, aniž by potopil sám sebe. Když budete usilovat o to, abyste měli navrch, oba tím ztrácíte. Usilováním o záchranu a posílení vztahu oba vyhráváte. Takže když mluvíš, dávej si pozor, aby to bylo: „…vždy jen dobré a pomohlo, kde je třeba…“ (Efezským 4:29). Snaž se pochopit, co ten druhý člověk potřebuje. Nepřipomínej dříve vyznané urážky, nevtahuj do toho druhé lidi, nepoužívej poznámky o váze, výšce, barvě pleti, IQ, duševních a emocionálních omezeních druhých lidí. Nevnášej věci, které s tím nesouvisí, zamlžují problém a brání vám najít řešení. A nezvedej hlas kvůli tomu, abys zastrašoval nebo manipuloval. Bůh ti dal schopnost hněvu, protože když ten je zvládnut dobře, funguje jako pohonná látka, která přináší potřebnou změnu a lék, který hojí. Proto: a) usiluj o řešení, ne o „vítězství“. Nadávky a určování diagnózy druhých jenom zhorší věci. Měl by ses zaměřit ne na to, co ten druhý udělal, ale na to, co společně můžete udělat, abyste to vyřešili; b) přiznej své vlastní chyby a požádej o odpuštění. Stejně tak jako k tančení tanga je zapotřebí dvou lidí, stejně tak přiznání vlastní nedokonalosti zjednodušuje druhému přiznání jeho nedokonalostí; c) pokaždé, když se do někoho navezeš, nabídni mu „pohlazení“. „Přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné…“ (Filipským 4:8). Pokaždé, když řešíš nějakou těžkost, projev úctu: „Vím, že pro tebe nebylo snadné to slyšet. Děkuji, že jsi mi naslouchal tak laskavě.“ Být zaměřený na řešení poskytuje lidem něco, kvůli čemu se budou chovat kladně a nebudou jen přežívat.