„…mluvte pravdu každý se svým bližním…“ Efezským 4:25
Pravidlo 5: nech to v prádelně. „Ať je vám vzdálena všechna tvrdost“ (Efezským 4:31). Když máš zlost, je těžké neroznášet pomluvy. Ale záludná řeč je jako požár; stráví ty, kteří tak mluví, ale i ty, kteří jí naslouchají. Nevytahuj své špinavé prádlo, nech ho v prádelně. Špinavé prádlo se pere dvěma způsoby: 1) Otevřené zahanbení. Říkáš to tehdy, když víš, že druzí to uslyší. 2) Lstivost. Vtipkuješ o jeho postavě, členech rodiny, přátelích atd. kvůli tomu, abys dotyčného ponížil. To vyústí v zahanbení člověka, na kterého máš zlost, zvětší to trhlinu mezi vámi a znemožní to usmíření. Šalomoun píše: „Ten, kdo má věrného ducha, usmiřuje spor,“ (Přísloví 11:3, přel. z angl.) a „…láska přikrývá všechna přestoupení“ (Přísloví 10:12). Pavel píše: „…ve zlém buďte jako nemluvňata. Ale v myšlení buďte dospělí“ (1. Korintským 14:20).
Pravidlo 6: buď členem úklidové čety. Říkáme: „Oni si s tím začali, ať si s tím poradí.“ Možná by si to zasloužili, ale nemůžeme odejít a nechat otevřené rány, které by se mohly infikovat. My si „odpouštíme navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil nám“ (Efezským 4:32). Jak nám Kristus odpustil? Poté, co jsme poznali, vyznali své hříchy a činili z nich pokání? Ne! „…my, Boží nepřátelé, jsme byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna…“ (Římanům 5:10). Bůh udělal počáteční krok, proto odpusť ještě před tím, než ten druhý požádá o odpuštění. A i kdyby zůstal ten člověk tvým doživotním nepřítelem, stejně mu odpusť. To je úklid po válce. Pouze tehdy je tobě samému odpuštěno, rány, které jsi způsobil, jsou uzdraveny, a tvůj záznam u Boha je vymazán.