„Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ Jan 8:32
Mýtus o manželství č. 3: mýtus „plné schránky“ říká, že když se vdáme/oženíme, zdědíme velkou schránku naplněnou samými dobrými věcmi a garantující nekonečné manželské štěstí bez námahy. Tato schránka by měla obsahovat romantiku, fyzické naplnění, velkorysost, opravdovou lásku, a to vše by mělo být podáváno způsobem, na jaký jsme zvyklí. V zásadě můžeme hrábnout dovnitř a vzít si vše, co chceme z nikdy nekončících zásob. Okamžitá a „nízko-údržbová“ spokojenost garantována! A zdá se, že to zpočátku funguje, proto tomuto mýtu uvěříme. Ale za jednoho deštivého dne hrábneme do schránky a nevytáhneme nic. V ten moment pociťujeme šok, zklamání, hněv, zoufalství, beznaděj a vyvozujeme z toho, že nás partner zklamal, ošidil nebo opustil. Proč by jinak schránka byla prázdná? Mýtus zde navrhuje: „Je čas najít novou schránku,“ nebo si můžete vyslechnout osvobozující pravdu: a) manželství je jedna velká prázdná schránka. Tvá práce spočívá v tom, abys učinil dostatek vkladů, aby ti postačily k výběrům pro svůj bohatý vztah. Ježíš řekl: „… Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám“ (Lukáš 6:38); b) musíš se začít ptát: „Co bych si přál v té schránce mít?“ Pak to do té schránky vložíš. Pak se zeptej: „Kolik toho tam chci mít?“ Potom vložíš tolik, abys vytvořil dostatečné zásoby. Všimni si, schránka je pouze nádoba. Není to tak, že by to bylo tou schránkou, a ani jsi nedostal špatnou schránku. Jsi vlastníkem té schránky, ne její obětí. Když to přijmeš, pravda tě osvobodí a tvé manželství nabude plnosti a odmění tě tím, že se staneš dárcem a ne jen tím, který bere!