„…buď vzorem…svým životem…“ 1. Timoteovi 4:12 (přel. z angl.)
Spisovatelka Kathryn Layová se naučila něco o poctivosti na své dovolené v Texasu. Během společného oběda se svým manželem v jedné malé restauraci k nim přistoupila jedna paní s dolarovou bankovkou a řekla: „Omlouvám se, ale špatně jsem vám vrátila.“ Layová rozpoznala prodavačku z obchodu, ve kterém byla dříve a zeptala se: „Jak jste věděla, že jsem tady?“ S údivem se dozvěděla, že ta žena procházela obchod za obchodem, aby ji našla. Layová hovořila i o muži, který vrátil televizi do obchodu a dostal své peníze zpět. Později, když si uvědomil, že se mu částka připsala také na jeho účet, nic neudělal. Layová napsala: „Chce Bůh, abychom byli čestní jen trochu…nebo pouze v určitých situacích…nebo jen tehdy, když se někdo dívá? Kolik nečestnosti je už příliš? Někdy jsem tou jedinou osobou, která ví, zdali jsem čestná anebo ne. Nechám si zbytek drobných pro sebe, šidím na svých výdajích, nebo budu přehlížet dvojí platbu na svém účtu? Budu tvrdit své dceři, že nevinná lež je také lež, ale později řeknu policejním úředníkům, že se mi plynový pedál zasekl? Od kdy začala čestnost vymírat? Někde na světě pobíhá muž, který je hrdý na svých 700 dolarů, o které ošidil jeden obchod. Pravděpodobně se tím baví spolu se všemi, včetně své dcery. A někde v Texasu je jedna skutečně čestná žena, z jejíhož příběhu se raduji já spolu se svou dcerou.“
Dostojevský jednou řekl: „Když lžeme, ztrácíme úctu k sobě samým i k ostatním. A když nemáme úctu k nikomu, končíme tak, že se poddáváme svým nutkáním a hovíme si v ubohých způsobech rozkoše.“ Proto: „…buď vzorem…svým životem…“ (1. Timoteovi 4:12, přel. z angl).